i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Zelený čaj a rooibos nemusejí být jen k pití

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 398, 2019/7

Zakopali byste dobrovolně své oblíbené lístky čajovníku (Camellia sinensis) nebo čajovce, rooibosu (Aspalathus linearis), do země místo jejich louhování vodou a následného popíjení? Několik desítek lidí se rozhodlo k hromadnému zakopávání stejné šarže „čajových pytlíků“ obou druhů čajů do půdy na 570 místech po celé Zemi. Důvod byl pro všechny stejný, ponechat jejich obsah pokud možno nerušenému rozkladu. Zdánlivě nesmyslné počínání bylo celosvětovým experimentem zaměřeným na dekompoziční procesy a čaje byly v tomto případě využity jako srovnávací substrát (standard), dokonce naporcovaný k přímému zakopání.

Díky dekompozici rostlinného opadu se více než 50 % z celosvětové čisté primární produkce vrací do půdy a množství vázaného organického uhlíku ve vrstvě půdy do 1 metru činí od 50 do 150 (až 800) tun/ha. Rozklad neživé hmoty určuje řada environmentálních faktorů, mezi které patří i vliv člověka. S ohledem na globální změny a problémy s koncentrací uhlíku v atmosféře je proto dekompozice jednoznačně procesem, který má smysl sledovat a lépe pochopit.

A jak to dopadlo se zakopaným čajem? Díky němu už víme řadu důležitých informací o celosvětovém průběhu dekompozice v různých biomech. Například to, že kvalita substrátu, tedy opadu, se významně odráží na dekompozičních procesech. Čajovník má více celulózy a podléhá rozkladným procesům mnohem rychleji než rooibos, který má větší podíl ligninu. Na dekompozici se pochopitelně odráží klima, které ovlivňuje aktivitu dekompozičních organismů. Teplota pod 10 °C a přílišné sucho či mokro jsou pro dekompozici nepříznivé a významně rozklad zpomalují. Vliv člověka a managementu lze předpokládat v pozdějších fázích, kdy se na dekompozici podílejí specializovanější skupiny rozkladačů. Na mnohem podrobnější závěry si budeme muset počkat, až bude experiment probíhat delší dobu. Mezitím můžete své kolegy holdující kávě přesvědčit, že mnohem víc než kávová sedlina nám řekne čaj.

Sci. Total Environ., DOI: 10.1016/j.scitotenv.2018.01.012

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné