i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Budoucnost především

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 387, 2019/7

Prázdninové číslo našeho časopisu přináší fascinující rozhovor s Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, kterou byl odměněn za detekci gravitačních vln. Rozhovor určitě mnohého strhne, okouzlí či přivede k zamyšlení. Mne na něm zaujaly především dvě věci: nejprve fakt, že také popisuje jevy, které se staly v biliontině vteřiny po velkém třesku. Je možné si představit biliontinu vteřiny a děje, ke kterým došlo? To není okamžik, to je jedna biliontina okamžiku. Kolik historie vesmíru, a tedy i té naší, v ní ale je. Kolik pokory by mělo z takového poznatku pramenit? Hodně by mne zajímalo, co k tomu řeknou filozofové, etici či teologové.

Ta druhá věc se odvíjí od Thornovy víry, že se podaří gravitační vlny zachytit, a od jeho schopnosti přesvědčit politiky, aby do projektu významně investovali. Z hlediska běžných politických schémat šlo nepochybně o investici s nejistými výsledky. A přestože Thornův výzkum již dosáhl svých prvních cílů, jeho důsledky se uplatní až ve vzdálenější budoucnosti. Život současníků asi dramaticky neovlivní. Náš současný život však zásadně ovlivnily důsledky jiných minulých objevů. Díky nim máme dnes kupříkladu očkovací látky, antibiotika, rozumíme genetickému kódu a vyrábíme elektřinu. I naše budoucnost je spojena s řešením obrovských výzev, jakými jsou hledání budoucích zdrojů energie, výzkum změn klimatu, lidského genomu, mozku i další výzkum nádorových onemocnění.

Vědci se svou kreativitou blíží umělcům, kteří mají často zvláštní schopnost citlivě reflektovat současnost. Na rozdíl od nich jsou významně zaměřeni na řešení problémů, jež určují společnost budoucí. Vědci i umělci často potřebují podobné podmínky: vedle těch ekonomických je pro ně zásadní vstřícné prostředí, ve kterém jsou tyto činnosti provozovány.

Je velice sympatické, že česká vláda má v úmyslu podporovat projekty s velkými vědeckými cíli, například rozvoj umělé Budoucnost především text Michal Anděl inteligence. Pro takový výzkum však jistě není podmínkou jen jeho ekonomické zajištění či jeho organizační struktury, ale stejně jako v jiných oblastech vědy a umění také svobodná diskuse, otevřenost a úcta k názorům těch, kteří se těmito činnostmi zabývají.

Typickou vlastností výzkumu však je, že se často a možná i většinou zhodnotí za mnohem delší časový horizont, než je jedno funkční období vlády. Rozhodným způsobem ale ovlivní naši budoucnost. Proto je od politiků třeba vyžadovat nejen bezprostřední řešení aktuálních problémů, ale také dostatek citu pro podporu budoucnosti.

Také proto mne štve jakýkoli povýšený pohled na ty, kteří se zabývají aktivní tvorbou v laboratořích, odborných pracovních týmech, ateliérech nebo divadlech. Mnozí z nich patří mezi ty, kteří jsou u nás často pohrdlivě označováni jako tvůrci hodnot z kaváren, jedinci vzdálení reálným potřebám skutečných pracujících lidí.

Fyzicky pracujících, i těch, kteří pracují rutinně, kupříkladu úředníků nebo lidí, kteří zajišťují naši bezpečnost, je potřebné si bezvýhradně vážit, svou prací zabezpečují naši přítomnost hmotně a často i organizačně. Zároveň je však nutné si připomínat, že svobodné prostředí pro tvůrčí pracovníky vytváří podmínky pro lepší budoucnost, včetně fyzické budoucnosti našich dětí.

Hodně se mluví o rozdělení západních společností na dvě poloviny, které si spolu málo a obtížně rozumějí. Myslím, že to, co potřebujeme nejvíc, je vstřícnost. Vstřícnost, empatii a respekt vůči těm, kteří vytvářejí a chrání hodnoty dneška, ale stejně tak i vůči těm, kteří pracují pro budoucnost, někdy i velmi vzdálenou. Svoboda je nutná pro všechny, nejen protože podle Paula Éluarda je sladkým slovem, ale především proto, že umožňuje volný pohyb myšlenek, nápadů a tvůrčích činů. A po letech zpravidla přináší plody nejen jejich tvůrcům, ale doslova všem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i  preventivní výživu. Je vedoucím Centra pro výzkum výživy metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. V roce 1983 začal léčit první české pacienty intenzifikovanou inzulinovou léčbou. Je členem Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné