i

Koráloví spolubydlící

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 332, 2019/6

Korálové útesy patří k nejpestřejším ekosystémům naší planety. Zdá se ale, že velmi pestré složení má i tělo každého jednotlivého korálu. Koráli jsou jednodušší mnohobuněční živočichové z kmene žahavců, v jejichž buňkách ale přebývají i řasy ze skupiny obrněnek (zooxantel) schopné fotosyntézy a dodávající korálům většinu potřebných živin. Ztráta těchto podnájemníků vede k hladovění a postupnému odumírání – bělení – korálů, jehož hromadný výskyt se v posledních letech dává do souvislosti s nepatrně rostoucí teplotou korálových moří.

Kromě zooxantel byly ale ve vzorcích DNA korálů nalezeny i neznámé sekvence (označované jako ARL-V a typ-N) podobné prvokům výtrusovcům (Apicomplexa mezi výtrusovce patří např. i původce malárie). Ukázalo se, že organismy, jimž tato DNA patří, obývají láčku korálů (tedy odlišné místo než známé zooxantely). Mnoho toho o nich nevíme. Zdá se, že dokážou syntetizovat chlorofyl, ne však proteiny fotosystémů. Není tak jasné, zda jsou schopné nějaké neznámé formy fotosyntézy, nebo chlorofyl používají úplně jinak. A nevíme ani, jestli svým korálovým hostitelům nějak prospívají, nebo na nich jenom parazitují.

Je však jisté, že klasický obrázek symbiózy korálů a zooxantel bude trošku složitější, než jsme si zatím namlouvali. Podnájemníků a symbióz může současně existovat hned několik. Nedávno bylo ostatně odhaleno, že ani řada druhů lišejníků se neskládá jen z jedné houby a jedné řasy, jak jsme se učili ve škole, ale že v nich často stabilně přebývají tři i čtyři partneři. Někdo si zkrátka potrpí na pestré spolubydlení.

Kwong et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1072-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie, Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné