Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Pod nohama číhá nebezpečí

Objev nejmladšího velkého zemětřesení v českém masivu
 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 296, 2019/5

Budovy poškozené či v rozvalinách, desítky mrtvých a zraněných, desetitisíce vyděšených, škody, jejichž zahlazení trvá desetiletí. Takové jsou obrázky zkázy, které si spojujeme s devastujícími zemětřeseními kdesi tisíce kilometrů za našimi hranicemi. Nejnovější výzkum ale odhalil, že podobné události by mohly postihnout i naše území.

Okolí obce Nový Kostel na Chebsku (zóna dlouhá 10 až 20 km) je v posledních desetiletích známo sérií otřesů, nazývaných zemětřesné roje (obr. 1). V posledních 20 letech se tu opakují relativně často. Díky tomu, že energie nahromaděná pod povrchem se uvolňuje postupně, jsou sice dlouhotrvající otřesy a zejména předcházející dunivé zvuky pro místní obyvatele nepříjemné, nejsou však nijak výrazně ničivé. Otřesy mají zpravidla lokální sílu (magnitudo) do 3, kterou přesáhnou jen výjimečně (1997, 2000, 2008, 2011, 2014 a 2018). Největší ze zemětřesných jevů ještě nikdy v historii přístrojového sledování nepřesáhl magnitudo 4,6.

Seismologové předpokládají, že postupné uvolňování napětí na zlomech v zemské kůře hluboko pod povrchem země souvisí s výstupem přehřáté vody a oxidu uhličitého z hloubek na rozhraní zemské kůry a pláště. [1] Vysoký tlak těchto tekutin totiž může snížit lokálně tření a změnit napěťové podmínky tak, až dojde ke skluzu na zlomu.

Dosud neznámé zemětřesení

Paleoseismický průzkum, uskutečněný na Chebsku v posledních deseti letech, ale odhalil stopy po zemětřesení srovnatelném svou silou i účinky s těmi, která zažila kupř. Itálie roku 2009 – s magnitudem 6,3. Pro takto silné zemětřesení je pochopitelně mimořádně důležité vědět, zda jde o projevy staré stovky tisíc let, nebo mladší. Díky nálezu kousků spáleného dřeva, uchovaných v usazeninách postižených zemětřesením, se s pomocí radiouhlíkové metody datování podařilo určit, že poslední z takto ničivých zemětřesení otřáslo Chebskem mezi roky 790 a 1020. [2] V historii naší civilizace dávnověk, v geologickém měřítku takřka ryzí současnost.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Petra Štěpančíková

RNDr. Petra Štěpančíková, Ph.D., (*1976) vystudovala fyzickou geografii na PřF UK. Pracuje v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kde od roku 2015 vede oddělení neotektoniky a termochronologie. Věnuje se tektonické geomorfologii a paleoseismologii v terénech u nás i v zahraničí.
Štěpančíková Petra

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...