Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Babky a babičky pro mlsné jazýčky

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 316, 2019/5

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem?

Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. Mohou to být pokrmy sladké i slané, ze syrových i vařených brambor, buchty a koláče z kynutého těsta či obyčejné bábovky. V Bozkově na Semilsku jedno z těchto jídel popisují takto: Jako na halušky těsto, ale pečený v troubě, to je bába. Ve Vysokém nad Jizerou zase bylo zaznamenáno: Svítek z vařenejch strouhanejch brambor s vejcem a mlíkem, tak to se menuje bramborová bába.

O kynutých buchtách mluví doklad z Českokrumlovska: V peci se pekly calty, babky a koláče, na Šumpersku to byly babičky s makem nebo s tvarohem. V severovýchodních Čechách připravovali z vařených brambor bandorovou bábu, na Rokycansku pekli mramorovou bábu, tedy bábovku ze světlého a tmavého těsta. Na bábovce si pochutnávali i na Jindřichohradecku: Já dělám babku ze šesti vajec. Na Českobudějovicku měli v oblibě posvícenské pečivo ve tvaru malé bábovky zvané babky. V Kelči na Vsetínsku označovali slovem bába žemlovku: Nakrájej rohlejkou na babu.

Vidíme zkrátka, že báby, babky a babičky jsou opravdu dobré a každý je musí mít rád.

V materiálech pro Slovník nářečí českého jazyka jsou zaznamenány i další odvozeniny se základem bab- pojmenovávající jídlo, už však bez významu „matka jednoho z rodičů“. Babica se na Šumpersku a Frýdecku-Místecku říká bábovce. Na Vsetínsku pečou z řídkého kynutého těsta buchtu zvanou baběna. Zdrobnělé výrazy babčička a babčinka označují v jižních Čechách druh bílého pečiva: Babčičky vod mámy bejvají dycky lepčí.

Pokud vás při čtení začala honit mlsná, tak rychle do kuchyně a připravte si nějakou tu „babskou“ dobrotu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Petra Přadková

Mgr. Petra Přadková (*1970) vystudovala ruský a bulharský jazyk a literaturu na FF MU v Brně. V ÚJČ AV ČR, v. v. i., se věnuje dialektologii a lexikografii. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja) a členkou autorského kolektivu připravovaného Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...