Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

Babky a babičky pro mlsné jazýčky

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 316, 2019/5

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem?

Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. Mohou to být pokrmy sladké i slané, ze syrových i vařených brambor, buchty a koláče z kynutého těsta či obyčejné bábovky. V Bozkově na Semilsku jedno z těchto jídel popisují takto: Jako na halušky těsto, ale pečený v troubě, to je bába. Ve Vysokém nad Jizerou zase bylo zaznamenáno: Svítek z vařenejch strouhanejch brambor s vejcem a mlíkem, tak to se menuje bramborová bába.

O kynutých buchtách mluví doklad z Českokrumlovska: V peci se pekly calty, babky a koláče, na Šumpersku to byly babičky s makem nebo s tvarohem. V severovýchodních Čechách připravovali z vařených brambor bandorovou bábu, na Rokycansku pekli mramorovou bábu, tedy bábovku ze světlého a tmavého těsta. Na bábovce si pochutnávali i na Jindřichohradecku: Já dělám babku ze šesti vajec. Na Českobudějovicku měli v oblibě posvícenské pečivo ve tvaru malé bábovky zvané babky. V Kelči na Vsetínsku označovali slovem bába žemlovku: Nakrájej rohlejkou na babu.

Vidíme zkrátka, že báby, babky a babičky jsou opravdu dobré a každý je musí mít rád.

V materiálech pro Slovník nářečí českého jazyka jsou zaznamenány i další odvozeniny se základem bab- pojmenovávající jídlo, už však bez významu „matka jednoho z rodičů“. Babica se na Šumpersku a Frýdecku-Místecku říká bábovce. Na Vsetínsku pečou z řídkého kynutého těsta buchtu zvanou baběna. Zdrobnělé výrazy babčička a babčinka označují v jižních Čechách druh bílého pečiva: Babčičky vod mámy bejvají dycky lepčí.

Pokud vás při čtení začala honit mlsná, tak rychle do kuchyně a připravte si nějakou tu „babskou“ dobrotu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Petra Přadková

Mgr. Petra Přadková (*1970) vystudovala ruský a bulharský jazyk a literaturu na FF MU v Brně. V ÚJČ AV ČR, v. v. i., se věnuje dialektologii a lexikografii. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja) a členkou autorského kolektivu připravovaného Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné