fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Babky a babičky pro mlsné jazýčky

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 316, 2019/5

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem?

Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. Mohou to být pokrmy sladké i slané, ze syrových i vařených brambor, buchty a koláče z kynutého těsta či obyčejné bábovky. V Bozkově na Semilsku jedno z těchto jídel popisují takto: Jako na halušky těsto, ale pečený v troubě, to je bába. Ve Vysokém nad Jizerou zase bylo zaznamenáno: Svítek z vařenejch strouhanejch brambor s vejcem a mlíkem, tak to se menuje bramborová bába.

O kynutých buchtách mluví doklad z Českokrumlovska: V peci se pekly calty, babky a koláče, na Šumpersku to byly babičky s makem nebo s tvarohem. V severovýchodních Čechách připravovali z vařených brambor bandorovou bábu, na Rokycansku pekli mramorovou bábu, tedy bábovku ze světlého a tmavého těsta. Na bábovce si pochutnávali i na Jindřichohradecku: Já dělám babku ze šesti vajec. Na Českobudějovicku měli v oblibě posvícenské pečivo ve tvaru malé bábovky zvané babky. V Kelči na Vsetínsku označovali slovem bába žemlovku: Nakrájej rohlejkou na babu.

Vidíme zkrátka, že báby, babky a babičky jsou opravdu dobré a každý je musí mít rád.

V materiálech pro Slovník nářečí českého jazyka jsou zaznamenány i další odvozeniny se základem bab- pojmenovávající jídlo, už však bez významu „matka jednoho z rodičů“. Babica se na Šumpersku a Frýdecku-Místecku říká bábovce. Na Vsetínsku pečou z řídkého kynutého těsta buchtu zvanou baběna. Zdrobnělé výrazy babčička a babčinka označují v jižních Čechách druh bílého pečiva: Babčičky vod mámy bejvají dycky lepčí.

Pokud vás při čtení začala honit mlsná, tak rychle do kuchyně a připravte si nějakou tu „babskou“ dobrotu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Petra Přadková

Mgr. Petra Přadková (*1970) vystudovala ruský a bulharský jazyk a literaturu na FF MU v Brně. V ÚJČ AV ČR, v. v. i., se věnuje dialektologii a lexikografii. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja) a členkou autorského kolektivu připravovaného Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...