Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Babky a babičky pro mlsné jazýčky

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 316, 2019/5

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem?

Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. Mohou to být pokrmy sladké i slané, ze syrových i vařených brambor, buchty a koláče z kynutého těsta či obyčejné bábovky. V Bozkově na Semilsku jedno z těchto jídel popisují takto: Jako na halušky těsto, ale pečený v troubě, to je bába. Ve Vysokém nad Jizerou zase bylo zaznamenáno: Svítek z vařenejch strouhanejch brambor s vejcem a mlíkem, tak to se menuje bramborová bába.

O kynutých buchtách mluví doklad z Českokrumlovska: V peci se pekly calty, babky a koláče, na Šumpersku to byly babičky s makem nebo s tvarohem. V severovýchodních Čechách připravovali z vařených brambor bandorovou bábu, na Rokycansku pekli mramorovou bábu, tedy bábovku ze světlého a tmavého těsta. Na bábovce si pochutnávali i na Jindřichohradecku: Já dělám babku ze šesti vajec. Na Českobudějovicku měli v oblibě posvícenské pečivo ve tvaru malé bábovky zvané babky. V Kelči na Vsetínsku označovali slovem bába žemlovku: Nakrájej rohlejkou na babu.

Vidíme zkrátka, že báby, babky a babičky jsou opravdu dobré a každý je musí mít rád.

V materiálech pro Slovník nářečí českého jazyka jsou zaznamenány i další odvozeniny se základem bab- pojmenovávající jídlo, už však bez významu „matka jednoho z rodičů“. Babica se na Šumpersku a Frýdecku-Místecku říká bábovce. Na Vsetínsku pečou z řídkého kynutého těsta buchtu zvanou baběna. Zdrobnělé výrazy babčička a babčinka označují v jižních Čechách druh bílého pečiva: Babčičky vod mámy bejvají dycky lepčí.

Pokud vás při čtení začala honit mlsná, tak rychle do kuchyně a připravte si nějakou tu „babskou“ dobrotu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Petra Přadková

Mgr. Petra Přadková (*1970) vystudovala ruský a bulharský jazyk a literaturu na FF MU v Brně. V ÚJČ AV ČR, v. v. i., se věnuje dialektologii a lexikografii. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja) a členkou autorského kolektivu připravovaného Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...