Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Babky a babičky pro mlsné jazýčky

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 316, 2019/5

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem?

Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. Mohou to být pokrmy sladké i slané, ze syrových i vařených brambor, buchty a koláče z kynutého těsta či obyčejné bábovky. V Bozkově na Semilsku jedno z těchto jídel popisují takto: Jako na halušky těsto, ale pečený v troubě, to je bába. Ve Vysokém nad Jizerou zase bylo zaznamenáno: Svítek z vařenejch strouhanejch brambor s vejcem a mlíkem, tak to se menuje bramborová bába.

O kynutých buchtách mluví doklad z Českokrumlovska: V peci se pekly calty, babky a koláče, na Šumpersku to byly babičky s makem nebo s tvarohem. V severovýchodních Čechách připravovali z vařených brambor bandorovou bábu, na Rokycansku pekli mramorovou bábu, tedy bábovku ze světlého a tmavého těsta. Na bábovce si pochutnávali i na Jindřichohradecku: Já dělám babku ze šesti vajec. Na Českobudějovicku měli v oblibě posvícenské pečivo ve tvaru malé bábovky zvané babky. V Kelči na Vsetínsku označovali slovem bába žemlovku: Nakrájej rohlejkou na babu.

Vidíme zkrátka, že báby, babky a babičky jsou opravdu dobré a každý je musí mít rád.

V materiálech pro Slovník nářečí českého jazyka jsou zaznamenány i další odvozeniny se základem bab- pojmenovávající jídlo, už však bez významu „matka jednoho z rodičů“. Babica se na Šumpersku a Frýdecku-Místecku říká bábovce. Na Vsetínsku pečou z řídkého kynutého těsta buchtu zvanou baběna. Zdrobnělé výrazy babčička a babčinka označují v jižních Čechách druh bílého pečiva: Babčičky vod mámy bejvají dycky lepčí.

Pokud vás při čtení začala honit mlsná, tak rychle do kuchyně a připravte si nějakou tu „babskou“ dobrotu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Petra Přadková

Mgr. Petra Přadková (*1970) vystudovala ruský a bulharský jazyk a literaturu na FF MU v Brně. V ÚJČ AV ČR, v. v. i., se věnuje dialektologii a lexikografii. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja) a členkou autorského kolektivu připravovaného Slovníku nářečí českého jazyka (http://sncj.ujc.cas.cz).

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...