Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Werner von Siemens podporuje talenty

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 198, 2019/4

Společnost Siemens vyhlásila vítěze 21. ročníku Ceny Wernera von Siemense, kterou každoročně vyhlašuje ve spolupráci s Akademií věd ČR, univerzitami, MŠMT a dalšími partnery. Jejím cílem je motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, upevňovat pozitivní vztah studentů a veřejnosti k vědě a upozornit na často nedoceňovanou práci pedagogů.

Vítězné práce vybraly nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ovústavů AV. Vítěhem kategorie Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu se stal tým Radka Mušálka z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku ochranných vrstev určených pro extrémní prostředí. „S nápady na nové materiály a postupy přicházejí všichni členové týmu nezávisle. Občas chvíli trvá, než se všichni shodneme, zda daný experiment není nesmyslný. Pokud se ale shodneme, že je nápad šílený, tak ho většinou provedeme okamžitě. Takové nápady jsou totiž často ty nejlepší,“ říká Radek Mušálek.

Autorem nejlepší absolventské práce zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 je Libor Bukata z ČVUT v Praze. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby se dosáhlo maximální efektivity. Porota dále ocenila diplomovou práci Martiny Doubkové z Přírodovědecké fakulty UK, která se podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty UK uspěl v kategorii disertačních prací. Věnoval se ultrarychlé laserové spektroskopii antiferomagnetů.

Titul nejlepšího pedagogického pracovníka získal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, která se věnuje problematice prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání a orgánů s využitím biomateriálů na mikroskopické úrovni. A ocenění za překonání překážek při studiu patří Ondřeji Machovi z Univerzity Pardubice. Trpí Robertsovým syndromem – vzácným postižením svalové a kosterní soustavy, které se projevuje deformacemi končetin. Přesto kromě studia zvládá i další aktivity – pořádá debaty o životě s hendikepem, působí jako dobrovolník Řádu maltézských rytířů a aktivně se zapojuje do univerzitního dění.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...