Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Werner von Siemens podporuje talenty

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 198, 2019/4

Společnost Siemens vyhlásila vítěze 21. ročníku Ceny Wernera von Siemense, kterou každoročně vyhlašuje ve spolupráci s Akademií věd ČR, univerzitami, MŠMT a dalšími partnery. Jejím cílem je motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, upevňovat pozitivní vztah studentů a veřejnosti k vědě a upozornit na často nedoceňovanou práci pedagogů.

Vítězné práce vybraly nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ovústavů AV. Vítěhem kategorie Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu se stal tým Radka Mušálka z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku ochranných vrstev určených pro extrémní prostředí. „S nápady na nové materiály a postupy přicházejí všichni členové týmu nezávisle. Občas chvíli trvá, než se všichni shodneme, zda daný experiment není nesmyslný. Pokud se ale shodneme, že je nápad šílený, tak ho většinou provedeme okamžitě. Takové nápady jsou totiž často ty nejlepší,“ říká Radek Mušálek.

Autorem nejlepší absolventské práce zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 je Libor Bukata z ČVUT v Praze. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby se dosáhlo maximální efektivity. Porota dále ocenila diplomovou práci Martiny Doubkové z Přírodovědecké fakulty UK, která se podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty UK uspěl v kategorii disertačních prací. Věnoval se ultrarychlé laserové spektroskopii antiferomagnetů.

Titul nejlepšího pedagogického pracovníka získal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, která se věnuje problematice prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání a orgánů s využitím biomateriálů na mikroskopické úrovni. A ocenění za překonání překážek při studiu patří Ondřeji Machovi z Univerzity Pardubice. Trpí Robertsovým syndromem – vzácným postižením svalové a kosterní soustavy, které se projevuje deformacemi končetin. Přesto kromě studia zvládá i další aktivity – pořádá debaty o životě s hendikepem, působí jako dobrovolník Řádu maltézských rytířů a aktivně se zapojuje do univerzitního dění.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné