Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Werner von Siemens podporuje talenty

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 198, 2019/4

Společnost Siemens vyhlásila vítěze 21. ročníku Ceny Wernera von Siemense, kterou každoročně vyhlašuje ve spolupráci s Akademií věd ČR, univerzitami, MŠMT a dalšími partnery. Jejím cílem je motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, upevňovat pozitivní vztah studentů a veřejnosti k vědě a upozornit na často nedoceňovanou práci pedagogů.

Vítězné práce vybraly nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů ovústavů AV. Vítěhem kategorie Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu se stal tým Radka Mušálka z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku ochranných vrstev určených pro extrémní prostředí. „S nápady na nové materiály a postupy přicházejí všichni členové týmu nezávisle. Občas chvíli trvá, než se všichni shodneme, zda daný experiment není nesmyslný. Pokud se ale shodneme, že je nápad šílený, tak ho většinou provedeme okamžitě. Takové nápady jsou totiž často ty nejlepší,“ říká Radek Mušálek.

Autorem nejlepší absolventské práce zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 je Libor Bukata z ČVUT v Praze. Navrhl algoritmy, které naleznou efektivní posloupnost operací výroby tak, aby se dosáhlo maximální efektivity. Porota dále ocenila diplomovou práci Martiny Doubkové z Přírodovědecké fakulty UK, která se podílela na vylepšení povrchové úpravy materiálu používaného k výrobě kostních implantátů. Vít Saidl z Matematicko-fyzikální fakulty UK uspěl v kategorii disertačních prací. Věnoval se ultrarychlé laserové spektroskopii antiferomagnetů.

Titul nejlepšího pedagogického pracovníka získal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Založil a vede Laboratoř kvantitativní histologie, která se věnuje problematice prokrvení normálních i nádorových vzorků a hojení tkání a orgánů s využitím biomateriálů na mikroskopické úrovni. A ocenění za překonání překážek při studiu patří Ondřeji Machovi z Univerzity Pardubice. Trpí Robertsovým syndromem – vzácným postižením svalové a kosterní soustavy, které se projevuje deformacemi končetin. Přesto kromě studia zvládá i další aktivity – pořádá debaty o životě s hendikepem, působí jako dobrovolník Řádu maltézských rytířů a aktivně se zapojuje do univerzitního dění.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...