Podivná rekonstrukce paláce pražských Elektrických podniků

Při pohledu na osekaný skelet Elektrických podniků si leckdo jistě říká, zda palác vůbec přežije intenzivní útok sbíječek. Buďme klidní, nejenže to přečká, ale jako Fénix povstane z prachu nový a krásnější. Protože to, čeho jsme svědky, není likvidace funkcionalistického díla výjimečných hodnot, nýbrž „jedna z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy“.

Správní budova někdejších Elektrických podniků je dílem Adolfa Benše a Josefa Kříže, kteří ač byli mladí a začínající, zvítězili roku 1926 v soutěži s kvalitní porotou. Podařilo se jim totiž navrhnout svému účelu nejlépe vyhovující budovu v nebývale moderním pojetí a s originální urbanistickou kompozicí. Zatímco ostatní účastníci soutěže vesměs vycházeli ze stávající regulace, vítězové chytře reagovali na blízké okolí a hlavní osu budovy orientovali směrem k presbytáři kostela sv. Antonína. Výtečně si poradili také s vertikální komunikací, když schodiště a výtahy umístili do úchvatného prostoru ústřední dvorany, odkud jsou přístupná nejen obě kancelářská křídla, ale de facto všechny zbývající prostory včetně předváděcích, obchodních a přednáškových, soustředěných do dvoupodlažních a mezonetových traktů, které administrativní komplex obepínají. Tím vznikly vnitřní dvory, z nichž zadní využívala technická sekce podniků, zatímco přední, kryté sklobetonovými klenbami, sloužily ke styku se zákazníky.