i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Mravenci inženýři

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 238, 2019/4

Lesní mravence právem považujeme za ekosystémové inženýry. Stavějí hnízda a shánějí potravu pro jejich často i milionové osazenstvo. Produkují v nich teplo a skleníkové plyny. Tím významně ovlivňují nejen samotná mraveniště, ale i jejich široké okolí (obr. 1).

Stavba průměrného hnízda o velikosti kolem jednoho metru krychlového může trvat i několik desetiletí. Ve stavbě se během této doby kumuluje ohromné množství rostlinného materiálu (až 200 kilogramů), a blízká okolí hnízd (do vzdálenosti osmi metrů) jsou tak často výrazně ochuzena o organickou hmotu. Pro rozrůstající se kolonii je také nutné sehnat dostatek potravy. Jejím hlavním zdrojem pro dospělého mravence je medovice od mšic. Část mravenčího jídelníčku tvoří i hmyzí kořist, která představuje důležitý zdroj bílkovin. Konzumují ji však téměř výlučně vyvíjející se larvy a královny kladoucí vajíčka. Aby uživili celou kolonii, jsou mravenci schopni za potravou dojít až do vzdálenosti 100 metrů od hnízda a za rok nasbírat až 16 kilogramů medovice a 25 kg hmyzí kořisti.

„V chladných oblastech a při nedostatku zdrojů mravenci raději volí kratší dobu pro vytápění hnízda, a tedy kratší reprodukční období.“

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Entomologie

O autorovi

Veronika Jílková

Mgr. Veronika Jílková, Ph.D., (*1986) vystudovala ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a environmentální vědy v Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy. V současné době vede Laboratoř půdní organické hmoty v Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
Jílková Veronika

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....