Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak to bylo s papyrem

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 193, 2019/4

ad Vesmír 98, 90, 2019/2

Se zájmem jsem si přečetl článek, v jehož prvním odstavci mě však zarazilo tvrzení: „Od 4. století př. n. l. se v Egyptě využíval papyrus, …“ Tady bych si dovolil malé upřesnění:

Z nejrůznějších psacích materiálů, které se používaly ve starověkém Egyptě (ostraka – střepy hliněných nádob a úlomky vápence, různé druhy kamene, dřevěné, slonovinové a kostěné destičky, voskové a hliněné tabulky, kožené svitky, pruhy plátna, kartonáže, kovové a fajánsové předměty), jsou nejznámější papyrové svitky. I původ slova papyrus je egyptský. V posledním vývojovém stadiu egyptštiny (koptštině) se nazýval papuro („to, co patří faraonovi“), což odráží skutečnost, že v ptolemaiovské době (305–30 př. n. l.) bylo zpracování a vývoz rostliny papyrus (Cyperus papyrus) pod přísnou královskou kontrolou.

Nejstarší doložený papyrový svitek, bohužel nepopsaný, našli egyptologové v hrobce (č. 3035) vysokého královského úředníka Hemaky v Sakkáře a určili, že pochází z doby okolo roku 3000 př. n. l. Naopak nejstarší dosud objevené popsané papyrové svitky vznikly v období přibližně 2600 př. n. l. Na své objevitele čekaly ve Wádí el‑Garfu a obsahují pracovní deníky stavitele Merera (Vesmír 96, 702, 2017/12). Papyrové svitky se v Egyptě užívaly nepřetržitě až do byzantské a rané islámské doby, přičemž nejmladší dochovaný papyrus představuje arabský dokument z roku 1087 n. l.

Užívání papyru ustoupilo v Egyptě až během 7. a 8. století n. l. Pergamen se v zemi na Nilu používal jako psací materiál v Nové říši: pravděpodobně první texty, které se zaznamenávaly na skutečný pergamen, byly Knihy mrtvých v době 18. dynastie (cca 1569–1315 př. n. l.). Hojněji se ovšem pergamen začal v Egyptě využívat od 4. století n. l. a teprve v 8. století zavedli Arabové užívání papíru. Kromě písemných pramenů se dochovala staroegyptská psací náčiní s pery (seříznutými stonky sítiny) a rydly, perečníky, paletami se dvěma jamkami pro používanou černou a červenou barvu („inkoust“), nádobkami na vodu, kterou se ředila barva, a podlouhlými kamínky na vyškrabávání chyb i hlazení papyrů.

Papyrus se v Evropě sporadicky používal ještě v raném novověku (například některé papežské dokumenty). K obnovení výroby papyrových svitků nevedla v 18. století snaha britského cestovatele Jamese Bruce ani sicilského nadšence Saveria Landolina. Na konci 19. století v Egyptě nezavedl výrobu papyrových svitků ani chedív Abbás II. Hilmí, když zjistil, že rostlina vyžaduje velké množství říční vody, které se v hustě osídlené nilské deltě nedostávalo. Až ve 20. století úspěšně zahájily výzkum papyru a zhotovování papyrových svitků pro turistické účely dvě instituce: Ragabův ústav a muzeum papyru v Káhiře a Muzeum papyru Corrada Basileho v Syrakusách.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (1952–2020) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Účastnil se archeologických a epigrafických expedic Českého egyptologického ústavu FF UK do Abúsíru. Zabýval se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednášel na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starověkém Egyptě. Článek o hrách starých Egypťanů je poslední z 27 textů, které od r. 1980 napsal pro Vesmír.
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...