Genový tah poprvé u savců

Technika, která dovoluje, aby se dědičná vlastnost šířila v populaci řetězovou reakcí, poprvé předvedla, co umí v dědičné informaci laboratorních myší. Najde uplatnění při šlechtění zvířat a možná i při hubení invazních druhů.

Byl to brněnský mnich Gregor Johann Mendel, kdo jako první odhalil, že každý rodič předá z dvojice svých dědičných vloh potomkovi jen jednu a potomci ve své dědičné informaci kombinují vlohy obou rodičů. Důsledky tohoto základního pravidla dědičnosti stojí v pozadí dohadů otců a matek na téma: „Po kom to dítě je?“

Výjimka z Mendelova zákona

Vědcům však Mendelovy zákony někdy notně komplikují život. Představme si, že máme k dispozici myšku a myšáka, z nichž každý nese v dědičné informaci po jednom „výtisku“ žádané varianty tří různých genů. Z Mendelových zákonů vyplývá, že se mezi potomky takového myšího páru může vyskytnout jedinec, který zdědí žádané varianty všech tří genů od obou rodičů. Je to ale poměrně vzácná událost. Abychom měli 90% vyhlídku na narození takové myši, museli by rodiče zplodit nejméně 150 potomků.