Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Vurony viedli nočný spôsob života

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 127, 2019/3

Vurony1) (Aepyornithidae), zástupcovia nedávno vyhynutej skupiny vtákov endemickej pre Madagaskar, patrili k vtáčím obrom (Vesmír 77, 615, 1998/11). Napríklad, zmienka o jednom z nich, Vorombe titan,2) nedávno obletela svetové médiá, pretože bol pasovaný za najväčšieho známeho vtáka vôbec. Aj napriek rešpekt budiacemu vzhľadu, o spôsobe života vuronov vieme pramálo. Veľkým prínosom je preto nedávna štúdia, ktorá sa zamerala na výskum ich neuroanatómie, konkrétne dvoch druhov – väčšieho Aepyornis maximus a menšieho A. hildebrandti. Autori štúdie najprv digitálne zrekonštruovali výplň mozgovne oboch druhov, a potom ich porovnali s anatómiou mozgu ďalších zástupcov súčasných aj nedávno vyhynutých paleognátnych vtákov (pštrosa, emu, kazuára, tinamy, kivi či moa). Z komparačnej analýzy vyplynuli rozdiely vo veľkosti čuchového bulbu (veľkosť súvisí s typom obývaného habitatu) medzi oboma druhmi vuronov – A. maximus mal veľký čuchový bulbus, ktorý napovedá na život v lesoch, kým malý čuchový bulbus A. hildebrandti indikuje, že druh žil v otvorenej krajine. Najzaujímavejšie ale je, že vurony mali oproti ostatným paleognátnym vtákom extrémne zmenšené optické laloky. Podobný prípad redukcie optických lalokov sa vyskytuje pri vtákoch kivi, ktoré predstavujú sesterskú skupinu vuronov. Tieto nočné tvory majú slabý zrak, na druhej strane sa vyznačujú veľmi rozvinutým čuchom, sluchom a chuťou, čo využívajú pri love potravy. Konvergentné zmenšenie optických lalokov oboch príbuzných skupín teda autori interpretujú ako nepriamy dôkaz, že vurony, podobne ako kivi, boli prevažne nočné živočíchy.

C. R. Torres et al., Proc. R. Soc. B, DOI: 10.1098/rspb.2018.1540

Poznámky

1) Z malgašského slova vorona [vyslov vuruna], které znamená „pták“.

2) Opět z malgaštiny: vorona – pták + be – velký = vorombe – velký pták.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...