Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Vurony viedli nočný spôsob života

 |  4. 3. 2019
 |  Vesmír 98, 127, 2019/3

Vurony1) (Aepyornithidae), zástupcovia nedávno vyhynutej skupiny vtákov endemickej pre Madagaskar, patrili k vtáčím obrom (Vesmír 77, 615, 1998/11). Napríklad, zmienka o jednom z nich, Vorombe titan,2) nedávno obletela svetové médiá, pretože bol pasovaný za najväčšieho známeho vtáka vôbec. Aj napriek rešpekt budiacemu vzhľadu, o spôsobe života vuronov vieme pramálo. Veľkým prínosom je preto nedávna štúdia, ktorá sa zamerala na výskum ich neuroanatómie, konkrétne dvoch druhov – väčšieho Aepyornis maximus a menšieho A. hildebrandti. Autori štúdie najprv digitálne zrekonštruovali výplň mozgovne oboch druhov, a potom ich porovnali s anatómiou mozgu ďalších zástupcov súčasných aj nedávno vyhynutých paleognátnych vtákov (pštrosa, emu, kazuára, tinamy, kivi či moa). Z komparačnej analýzy vyplynuli rozdiely vo veľkosti čuchového bulbu (veľkosť súvisí s typom obývaného habitatu) medzi oboma druhmi vuronov – A. maximus mal veľký čuchový bulbus, ktorý napovedá na život v lesoch, kým malý čuchový bulbus A. hildebrandti indikuje, že druh žil v otvorenej krajine. Najzaujímavejšie ale je, že vurony mali oproti ostatným paleognátnym vtákom extrémne zmenšené optické laloky. Podobný prípad redukcie optických lalokov sa vyskytuje pri vtákoch kivi, ktoré predstavujú sesterskú skupinu vuronov. Tieto nočné tvory majú slabý zrak, na druhej strane sa vyznačujú veľmi rozvinutým čuchom, sluchom a chuťou, čo využívajú pri love potravy. Konvergentné zmenšenie optických lalokov oboch príbuzných skupín teda autori interpretujú ako nepriamy dôkaz, že vurony, podobne ako kivi, boli prevažne nočné živočíchy.

C. R. Torres et al., Proc. R. Soc. B, DOI: 10.1098/rspb.2018.1540

Poznámky

1) Z malgašského slova vorona [vyslov vuruna], které znamená „pták“.

2) Opět z malgaštiny: vorona – pták + be – velký = vorombe – velký pták.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné