i
Pěnodějka zatíná drápky
| 4. 3. 2019 | Vesmír 98, 129, 2019/3
Pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) se může chlubit skoky s jedním z největších zrychlení v živočišné říši – těsně po odrazu dosahuje hodnoty až 5,4 km∙s–2 a odrazová rychlost je 4,7 m∙s–1. Oporu pro odraz z hladkého povrchu listů získává díky zinkem zpevněným ostnům na chodidlech a holeních zadního páru nohou, které se zabodávají do kutikuly a buněčných stěn listové pokožky. Na skle to při experimentech pěnodějkám klouzalo, kinetická energie těla byla při pokusu o odraz asi devětkrát nižší než na listech. Jak se u podobných zpráv tradičně dodává, výzkum by mohl pomoci při vývoji robotů pohybujících se v náročném terénu.
Goetzke H. H. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1814183116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [373,91 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
















