i
Pěnodějka zatíná drápky
| 4. 3. 2019 | Vesmír 98, 129, 2019/3
Pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) se může chlubit skoky s jedním z největších zrychlení v živočišné říši – těsně po odrazu dosahuje hodnoty až 5,4 km∙s–2 a odrazová rychlost je 4,7 m∙s–1. Oporu pro odraz z hladkého povrchu listů získává díky zinkem zpevněným ostnům na chodidlech a holeních zadního páru nohou, které se zabodávají do kutikuly a buněčných stěn listové pokožky. Na skle to při experimentech pěnodějkám klouzalo, kinetická energie těla byla při pokusu o odraz asi devětkrát nižší než na listech. Jak se u podobných zpráv tradičně dodává, výzkum by mohl pomoci při vývoji robotů pohybujících se v náročném terénu.
Goetzke H. H. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1814183116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [373,91 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.