i
Pěnodějka zatíná drápky
| 4. 3. 2019 | Vesmír 98, 129, 2019/3
Pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) se může chlubit skoky s jedním z největších zrychlení v živočišné říši – těsně po odrazu dosahuje hodnoty až 5,4 km∙s–2 a odrazová rychlost je 4,7 m∙s–1. Oporu pro odraz z hladkého povrchu listů získává díky zinkem zpevněným ostnům na chodidlech a holeních zadního páru nohou, které se zabodávají do kutikuly a buněčných stěn listové pokožky. Na skle to při experimentech pěnodějkám klouzalo, kinetická energie těla byla při pokusu o odraz asi devětkrát nižší než na listech. Jak se u podobných zpráv tradičně dodává, výzkum by mohl pomoci při vývoji robotů pohybujících se v náročném terénu.
Goetzke H. H. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1814183116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [373,91 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...