K čemu potřebují kobylky bod G?
| 4. 2. 2019Zlé jazyky a některé feministky tvrdí, že entomologové, případně obecně muži jsou posedlí penisy. Jak jinak vysvětlit, že nové druhy hmyzu jsou v řadě skupin popisovány na základě morfologie samčích genitálií? Za touto praktikou stojí jednak neschopnost najít jiné morfologické rozdíly, jednak přesvědčení, že kopulační orgány obou pohlaví stejného druhu k sobě pasují jako zámek a klíč. Tato skutečnost by měla zapříčinit reprodukční izolaci jednotlivých druhů hmyzu, a tím nepřímo i jejich velkou druhovou diverzitu. Někteří pochybovači však upozorňují na to, že například broučí endofaly jsou sice křivolaké, avšak membranózní, a že tudíž při troše dobré vůle (a síly) lze takový „klíč“ zastrčit i do „nesprávného zámku“. Nedávno zesnulý profesor Štys již před lety propagoval ve Vesmíru Eberhardovu teorii sexuálního samičího výběru jako hybatele diverzifikující evoluce samčích genitálií (Vesmír 75, 323, 1996/6 a 75, 393, 1996/7). Správný „klíč“ je ten, který „odemykaný zámek“ dokáže adekvátně vzrušit.
Experimentálně se tuto teorii rozhodli ověřit němečtí entomologové na kopulačním chování kobylky luční (Roeseliana roeselii). Samci těchto kobylek mají na genitálu párová dráždidla, jež při kopulaci stimulují mechanoreceptory na hřbetní straně samičích genitálií; jedná se o jakousi obdobu známého bodu G. Asymetrická deformace těchto dráždidel (rozuměj, výzkumníci jedno dráždidlo částečně ustřihli) vedla k odmítavému chování samice. Němci dokázali vystopovat axony daných receptorů ústící do zadečkového ganglia a přenos vzruchů těmito axony během kopulace. Pokusili se doložit, že dráždění těchto receptorů u samice skutečně souvisí s jejím přijetím či odmítnutím snažícího se samce. Některým samicím zabránili v přenosu vzruchu z receptorů do zadečkového ganglia pomocí kapky insekticidu pymetrozinu, aplikované na krátkou chvíli na hřbetní stěnu genitálií. Jiným samicím tyto senzory vyřadili nanesením vrstvičky lepidla. Zatímco samice nezmanipulované se odmítaly pářit se samci s asymetricky zkrácenými dráždidly, samice s vypnutým přenosem vzruchů odmítavé chování nevykazovaly. Tyto výsledky naznačují, že znakem úrovně kvality samce je vnímaná symetrie, respektive asymetrie dráždění. Mírná asymetrie dráždidel (například v počtu trnů) je v přírodě běžná a samice zřejmě preferují samce se symetričtějšími dráždidly. Inu, podle nosa poznáš kosa, podle symetrie dráždidel zdatného kobyláka.
Wullf N. C. a kol., DOI: 10.1098/rspb.2018.1235
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [409,83 kB]