i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

2 700 000

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 68, 2019/2

Podle odhadů WHO hadi ročně kousnou asi 5,4 milionu lidí, přičemž až 2,7 milionu z nich pronikne do těla jed. Asi 81 000 až 138 000 lidí na následky hadího uštknutí každoročně umírá, trojnásobnému množství lidí je nutno amputovat končetinu nebo mají jiné vážné doživotní následky.

Hadi se ale liší účinností i množstvím svého jedu. Někteří by mohli zabít tisíce zvířat, jiní mají jed velmi slabý – například mořský vlnožil pruhovaný (Aipysurus eydouxii), živící se jikrami. Proč jsou mezi hady tak velké rozdíly?

Náznak odpovědi přineslo srovnání účinnosti jedu 102 druhů jedovatých hadů ze šesti čeledí. Autoři výzkumu brali v úvahu i míru příbuznosti modelové oběti s kořistí, kterou had nejčastěji loví. Podle jedné z hypotéz totiž přírodní výběr selektuje hadí jed tak, aby byl nejúčinnější právě proti nejběžnější kořisti příslušného hada. Podle alternativní hypotézy používá většina jedovatých hadů jed v takovém nadbytku, že přírodní výběr v tomto směru nepůsobí. Výsledky podporují první z možností.

Nejúčinnější byl jed korálovcovitého hada Bungarus multicinctus z jihovýchodní Asie. Při testování na ptáku panence bronzové (Lonchura striata) byla dávka LD50 0,00031 mg∙kg–1.

Není překvapením, že větší hadi produkují více jedu, ale ukázalo se, že jeho množství roste rychleji než s růstem hmotnosti nejčastější kořisti. Hadi všech velikostí podle všeho investují do tvorby jedu stejnou část svých zdrojů. Vliv má i prostředí. Hadi žijící v trojrozměrném prostředí (koruny stromů, voda) produkují zpravidla méně jedu než hadi žijící na zemi. Autoři pro toto zjištění zvažují několik možných vysvětlení, ale pro spolehlivou odpověď zatím není dostatek dat. Zřejmě však hraje roli frekvence, s jakou had v různých typech prostředí naráží na kořist.

Healy K. et al., Ecology Letters, DOI: 10.1111/ele.13216

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné