i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

2 700 000

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 68, 2019/2

Podle odhadů WHO hadi ročně kousnou asi 5,4 milionu lidí, přičemž až 2,7 milionu z nich pronikne do těla jed. Asi 81 000 až 138 000 lidí na následky hadího uštknutí každoročně umírá, trojnásobnému množství lidí je nutno amputovat končetinu nebo mají jiné vážné doživotní následky.

Hadi se ale liší účinností i množstvím svého jedu. Někteří by mohli zabít tisíce zvířat, jiní mají jed velmi slabý – například mořský vlnožil pruhovaný (Aipysurus eydouxii), živící se jikrami. Proč jsou mezi hady tak velké rozdíly?

Náznak odpovědi přineslo srovnání účinnosti jedu 102 druhů jedovatých hadů ze šesti čeledí. Autoři výzkumu brali v úvahu i míru příbuznosti modelové oběti s kořistí, kterou had nejčastěji loví. Podle jedné z hypotéz totiž přírodní výběr selektuje hadí jed tak, aby byl nejúčinnější právě proti nejběžnější kořisti příslušného hada. Podle alternativní hypotézy používá většina jedovatých hadů jed v takovém nadbytku, že přírodní výběr v tomto směru nepůsobí. Výsledky podporují první z možností.

Nejúčinnější byl jed korálovcovitého hada Bungarus multicinctus z jihovýchodní Asie. Při testování na ptáku panence bronzové (Lonchura striata) byla dávka LD50 0,00031 mg∙kg–1.

Není překvapením, že větší hadi produkují více jedu, ale ukázalo se, že jeho množství roste rychleji než s růstem hmotnosti nejčastější kořisti. Hadi všech velikostí podle všeho investují do tvorby jedu stejnou část svých zdrojů. Vliv má i prostředí. Hadi žijící v trojrozměrném prostředí (koruny stromů, voda) produkují zpravidla méně jedu než hadi žijící na zemi. Autoři pro toto zjištění zvažují několik možných vysvětlení, ale pro spolehlivou odpověď zatím není dostatek dat. Zřejmě však hraje roli frekvence, s jakou had v různých typech prostředí naráží na kořist.

Healy K. et al., Ecology Letters, DOI: 10.1111/ele.13216

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...