i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

2 700 000

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 68, 2019/2

Podle odhadů WHO hadi ročně kousnou asi 5,4 milionu lidí, přičemž až 2,7 milionu z nich pronikne do těla jed. Asi 81 000 až 138 000 lidí na následky hadího uštknutí každoročně umírá, trojnásobnému množství lidí je nutno amputovat končetinu nebo mají jiné vážné doživotní následky.

Hadi se ale liší účinností i množstvím svého jedu. Někteří by mohli zabít tisíce zvířat, jiní mají jed velmi slabý – například mořský vlnožil pruhovaný (Aipysurus eydouxii), živící se jikrami. Proč jsou mezi hady tak velké rozdíly?

Náznak odpovědi přineslo srovnání účinnosti jedu 102 druhů jedovatých hadů ze šesti čeledí. Autoři výzkumu brali v úvahu i míru příbuznosti modelové oběti s kořistí, kterou had nejčastěji loví. Podle jedné z hypotéz totiž přírodní výběr selektuje hadí jed tak, aby byl nejúčinnější právě proti nejběžnější kořisti příslušného hada. Podle alternativní hypotézy používá většina jedovatých hadů jed v takovém nadbytku, že přírodní výběr v tomto směru nepůsobí. Výsledky podporují první z možností.

Nejúčinnější byl jed korálovcovitého hada Bungarus multicinctus z jihovýchodní Asie. Při testování na ptáku panence bronzové (Lonchura striata) byla dávka LD50 0,00031 mg∙kg–1.

Není překvapením, že větší hadi produkují více jedu, ale ukázalo se, že jeho množství roste rychleji než s růstem hmotnosti nejčastější kořisti. Hadi všech velikostí podle všeho investují do tvorby jedu stejnou část svých zdrojů. Vliv má i prostředí. Hadi žijící v trojrozměrném prostředí (koruny stromů, voda) produkují zpravidla méně jedu než hadi žijící na zemi. Autoři pro toto zjištění zvažují několik možných vysvětlení, ale pro spolehlivou odpověď zatím není dostatek dat. Zřejmě však hraje roli frekvence, s jakou had v různých typech prostředí naráží na kořist.

Healy K. et al., Ecology Letters, DOI: 10.1111/ele.13216

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné