i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Štíří superschopnosti

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 611, 2019/11

„Když vybuchne atomovka, tak všechno vyhyne, ale švábi a štíři to přežijí,“ zní ponaučení, které si pamatuju z útlého dětství. To zní zajímavě, byť pro mnohé lidi asi i dost odpudivě; švábi příliš dobrou pověst nemají a štíři ročně usmrtí na celém světě přes 3000 lidí. Přežít výbuch atomovky pro našince tudíž moc lákavě nevypadá.

Toto „lidové moudro“ o švábech a štírech se zakládá na anekdotických pozorováních chovatelů o jejich nenáročnosti: rozšlápnutý šváb dokáže utéct do úkrytu, štír vydrží dlouho bez potravy. Lze však štíří odolnost studovat „vědečtěji“? Toho se ujala skupina brazilských akademiků, která si vybrala jako modelový druh štíra samičího (Tityus serrulatus), medicínsky významný druh rozmnožující se převážně partenogeneticky. Chovali je ve skupinkách po 10 dospělých samicích a experimentálním skupinám nedávali buď vodu, nebo kořist (šváby co 2 týdny), nebo ani jedno. Štíři bez přístupu k vodě a potravě vydrželi naživu až měsíc, průměrně 2 týdny. Pokud dostávali jen šváby, dokázali vydržet téměř 3 měsíce. Naproti tomu nejúspěšnější hladovkáři vydrželi s dostatkem vody 400 dní, tj. až do konce pokusu. Některé samice dokonce po více než 4 měsících hladovění zabřezly a dokázaly následně porodit mláďata o obvyklé velikosti. Během celého experimentu badatelé nezaznamenali žádný případ kanibalismu na dospělcích, přestože tito ochotně loví mladé jedince.

Štíři samičí tudíž vykazují i na štíry neobvyklé superschopnosti hladovění a rozmnožovacího potenciálu. Z laického pohledu některých žen však zároveň vykazují jednu fatální neschopnost, a to neschopnost pořádně zhubnout. Některé samice totiž po ročním hladovění ztratily pouhou čtvrtinu své hmotnosti!

Pimenta R. J. G. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0214075

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné