i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Štíří superschopnosti

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 611, 2019/11

„Když vybuchne atomovka, tak všechno vyhyne, ale švábi a štíři to přežijí,“ zní ponaučení, které si pamatuju z útlého dětství. To zní zajímavě, byť pro mnohé lidi asi i dost odpudivě; švábi příliš dobrou pověst nemají a štíři ročně usmrtí na celém světě přes 3000 lidí. Přežít výbuch atomovky pro našince tudíž moc lákavě nevypadá.

Toto „lidové moudro“ o švábech a štírech se zakládá na anekdotických pozorováních chovatelů o jejich nenáročnosti: rozšlápnutý šváb dokáže utéct do úkrytu, štír vydrží dlouho bez potravy. Lze však štíří odolnost studovat „vědečtěji“? Toho se ujala skupina brazilských akademiků, která si vybrala jako modelový druh štíra samičího (Tityus serrulatus), medicínsky významný druh rozmnožující se převážně partenogeneticky. Chovali je ve skupinkách po 10 dospělých samicích a experimentálním skupinám nedávali buď vodu, nebo kořist (šváby co 2 týdny), nebo ani jedno. Štíři bez přístupu k vodě a potravě vydrželi naživu až měsíc, průměrně 2 týdny. Pokud dostávali jen šváby, dokázali vydržet téměř 3 měsíce. Naproti tomu nejúspěšnější hladovkáři vydrželi s dostatkem vody 400 dní, tj. až do konce pokusu. Některé samice dokonce po více než 4 měsících hladovění zabřezly a dokázaly následně porodit mláďata o obvyklé velikosti. Během celého experimentu badatelé nezaznamenali žádný případ kanibalismu na dospělcích, přestože tito ochotně loví mladé jedince.

Štíři samičí tudíž vykazují i na štíry neobvyklé superschopnosti hladovění a rozmnožovacího potenciálu. Z laického pohledu některých žen však zároveň vykazují jednu fatální neschopnost, a to neschopnost pořádně zhubnout. Některé samice totiž po ročním hladovění ztratily pouhou čtvrtinu své hmotnosti!

Pimenta R. J. G. et al., PLoS ONE, DOI: 10.1371/journal.pone.0214075

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné