Placentou do střeva?

Jak je pravidelnému čtenáři Vesmíru dobře známo, o zdraví a nemoci často rozhodují kromě celkové kondice i podnájemníci obývající naše střevo – tedy náš střevní mikrobiom, po staru mikroflóra. Převládají-li v našich útrobách početně některé konkrétní bakteriální kmeny, jsme náchylnější k propuknutí metabolického syndromu. Proto je zajímavá otázka, kde se to v nás vlastně všechno bere – odkud náš mikrobiom pochází. Už první novorozenecká stolice obsahuje celou řadu bakterií, ve stadiu plodu je však vyvíjející se střevo ještě v zásadě sterilní.

Při hledání možné cesty příchodu bakterií do střeva plodu padá podezření nutně i na placentu. Právě tady se totiž potkává krev zárodku s krví matky. Tradičně placentu považujeme za orgán prostý bakterií, důkazy ale byly donedávna dosti vratké. K osídlení střeva by stačil průnik jen několika málo bakterií, který by bylo obtížné zachytit. Lidskou placentu navíc získáme zpravidla až při porodu a hrozí při tom kontaminace bakteriemi porůznu se vyskytujícími v porodním sále. Používáme-li k detekci bakteriální DNA současné supercitlivé metody, mohou se problematickými ukázat i např. nechtěná stopová množství DNA v komerčně dodávaných reakčních směsích.

V současné práci si výzkumníci na všechny tyto faktory dali obzvláštní pozor. Shromáždili obrovské množství vzorků z více než 500 porodů. Pečlivým zahrnutím všemožných negativních i pozitivních kontrol se jim pak podařilo identifikovat téměř všechny zaznamenané stopy bakterií jako kontaminace. Byli dokonce schopni určit konkrétní mixy bakterií, které se nacházejí v údajně sterilních reagenciích jednotlivých dodavatelů. Jediná bakterie, která byla v placentách skutečně nalezena (asi u 5 % maminek), byl Streptococcus agalactiae, což je ovšem patogenní mikrob, o němž je známo, že se v případě infekce matky může přenést i na plod.

Negativní výsledek nemůže být nikdy jednoznačným průkazem neexistence zkoumaného jevu. Po provedení této velice pečlivé studie je však zřejmé, že využívání zdravé placenty pro vstup bakterií do těla a potažmo střeva dítěte je dosti nepravděpodobné. Tudy tedy cesta patrně nevede. Na zjištění, kde se mikrobiom novorozenců bere, si tak budeme muset ještě počkat.

De Goffau M. C. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1451-5