Aktuální číslo:

2023/5

Téma měsíce:

Adaptace

Obálka čísla

Placentou do střeva?

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 610, 2019/11

Jak je pravidelnému čtenáři Vesmíru dobře známo, o zdraví a nemoci často rozhodují kromě celkové kondice i podnájemníci obývající naše střevo – tedy náš střevní mikrobiom, po staru mikroflóra. Převládají-li v našich útrobách početně některé konkrétní bakteriální kmeny, jsme náchylnější k propuknutí metabolického syndromu. Proto je zajímavá otázka, kde se to v nás vlastně všechno bere – odkud náš mikrobiom pochází. Už první novorozenecká stolice obsahuje celou řadu bakterií, ve stadiu plodu je však vyvíjející se střevo ještě v zásadě sterilní.

Při hledání možné cesty příchodu bakterií do střeva plodu padá podezření nutně i na placentu. Právě tady se totiž potkává krev zárodku s krví matky. Tradičně placentu považujeme za orgán prostý bakterií, důkazy ale byly donedávna dosti vratké. K osídlení střeva by stačil průnik jen několika málo bakterií, který by bylo obtížné zachytit. Lidskou placentu navíc získáme zpravidla až při porodu a hrozí při tom kontaminace bakteriemi porůznu se vyskytujícími v porodním sále. Používáme-li k detekci bakteriální DNA současné supercitlivé metody, mohou se problematickými ukázat i např. nechtěná stopová množství DNA v komerčně dodávaných reakčních směsích.

V současné práci si výzkumníci na všechny tyto faktory dali obzvláštní pozor. Shromáždili obrovské množství vzorků z více než 500 porodů. Pečlivým zahrnutím všemožných negativních i pozitivních kontrol se jim pak podařilo identifikovat téměř všechny zaznamenané stopy bakterií jako kontaminace. Byli dokonce schopni určit konkrétní mixy bakterií, které se nacházejí v údajně sterilních reagenciích jednotlivých dodavatelů. Jediná bakterie, která byla v placentách skutečně nalezena (asi u 5 % maminek), byl Streptococcus agalactiae, což je ovšem patogenní mikrob, o němž je známo, že se v případě infekce matky může přenést i na plod.

Negativní výsledek nemůže být nikdy jednoznačným průkazem neexistence zkoumaného jevu. Po provedení této velice pečlivé studie je však zřejmé, že využívání zdravé placenty pro vstup bakterií do těla a potažmo střeva dítěte je dosti nepravděpodobné. Tudy tedy cesta patrně nevede. Na zjištění, kde se mikrobiom novorozenců bere, si tak budeme muset ještě počkat.

De Goffau M. C. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1451-5

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Evoluční adaptace

Evoluční adaptace

Jan Toman  |  2. 5. 2023
Adaptaci můžeme zařadit mezi centrální pojmy evoluční biologie. Stejně jako všechny zdánlivě jednoduché koncepty ovšem skrývá netušenou hloubku....
Metabolická flexibilita

Metabolická flexibilita uzamčeno

Jan Gojda, Michal Anděl  |  2. 5. 2023
Lidský organismus je adaptován na měnící se dostupnost a potřebu energetických substrátů.
Komu patří kultura?

Komu patří kultura?

Jaroslav Jiřík, Martin Soukup  |  2. 5. 2023
Získávání exotických předmětů, artefaktů či lidských ostatků bývalo mezi evropskými cestovateli, vědci a muzei běžné. Dnes narůstá snaha narovnat...