Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Jak se do lesa volá

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 660, 2019/11

Les je všeslovanské slovo nejistého etymologického původu. Pro člověka byl odpradávna příležitostí k obživě – lidé sbírali lesní plody, čuníci i skot si užívali lesní pastvy –, ale také zdrojem strachu. Víme, že kdo se bojí, nesmí do lesa, a v pohádkách bývaly děti ponechány v lese, aby je tam sežrala divá zvěř. Jenže která? Druhové jméno lesní nesou z naší zvířeny například jezevec a mravenec, jež z konzumace lidských mláďat nepodezíráme. Včelojed lesní je sice dravec, ale podle rodového jména smlsne raději včelku Máju než Jeníčka a Mařenku; a jelen lesní, jak známo, Smolíčkovi přímo zachránil život.

V lese žijí i lidé. Například loupežníci, jako strašný lesů pán Vilém z Máchova Máje. Loupežníkům se říkalo i lesňáci – slovo dnes prakticky zaniklé, stejně jako názvy dřívějších úředních hodností lesmistr, nadlesní nebo starolesní; lesňová byla manželka lesního. Zálesáci (zastarale též zálesníci) se v češtině objevili v 19. století jako doslovný převod amerického výrazu backwoodsman; backwoods znamená „divočina“, ale také „zapadákov“, backwoodsman tedy může být i „buran“ nebo „neotesanec“, a to se našich vyznavačů táboření v přírodě určitě netýká.

Les popularitu a jazykovou produktivitu neztrácí, právě naopak. Lesní školku si dnes spojíme nejen s pěstěním stromků, ale též s předškolní výchovou v přírodě: žáčkům lesní mateřinky se přezdívá lesňátka. Spojení lesní školalesní kurz se nejčastěji užívají pro školení skautských vedoucích, kteří dobře znají i lesní moudrost. Profesní zájemce o les studuje lesařinu na střední nebo vysoké lesárně, čímž se stává lesákem, žena lesačkou. To je sice označení hovorové, jenže při přechýlení spisovného pojmenování lesník vznikne tvar lesnice, který homonymně označuje i dechový hudební nástroj, lesní roh. Slovem lesana se pak poněkud hanlivě nazývá žena, která žije co nejvíce přírodním stylem a zarytě odmítá civilizační vymoženosti od pracích prášků po očkování. (Obdobný výraz pro muže zatím nebyl zaznamenán.) Nakonec, dojde-li na poslední věci člověka, máme lesní hřbitov, kde je možno uložit popel zesnulého pod vybraným stromem.

Až zavřete toto vydání Vesmíru, vyjděte si do lesa, je inspirativní. Ale ne, že tam budete křičet jako na lesy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...