Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Jak se do lesa volá

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 660, 2019/11

Les je všeslovanské slovo nejistého etymologického původu. Pro člověka byl odpradávna příležitostí k obživě – lidé sbírali lesní plody, čuníci i skot si užívali lesní pastvy –, ale také zdrojem strachu. Víme, že kdo se bojí, nesmí do lesa, a v pohádkách bývaly děti ponechány v lese, aby je tam sežrala divá zvěř. Jenže která? Druhové jméno lesní nesou z naší zvířeny například jezevec a mravenec, jež z konzumace lidských mláďat nepodezíráme. Včelojed lesní je sice dravec, ale podle rodového jména smlsne raději včelku Máju než Jeníčka a Mařenku; a jelen lesní, jak známo, Smolíčkovi přímo zachránil život.

V lese žijí i lidé. Například loupežníci, jako strašný lesů pán Vilém z Máchova Máje. Loupežníkům se říkalo i lesňáci – slovo dnes prakticky zaniklé, stejně jako názvy dřívějších úředních hodností lesmistr, nadlesní nebo starolesní; lesňová byla manželka lesního. Zálesáci (zastarale též zálesníci) se v češtině objevili v 19. století jako doslovný převod amerického výrazu backwoodsman; backwoods znamená „divočina“, ale také „zapadákov“, backwoodsman tedy může být i „buran“ nebo „neotesanec“, a to se našich vyznavačů táboření v přírodě určitě netýká.

Les popularitu a jazykovou produktivitu neztrácí, právě naopak. Lesní školku si dnes spojíme nejen s pěstěním stromků, ale též s předškolní výchovou v přírodě: žáčkům lesní mateřinky se přezdívá lesňátka. Spojení lesní školalesní kurz se nejčastěji užívají pro školení skautských vedoucích, kteří dobře znají i lesní moudrost. Profesní zájemce o les studuje lesařinu na střední nebo vysoké lesárně, čímž se stává lesákem, žena lesačkou. To je sice označení hovorové, jenže při přechýlení spisovného pojmenování lesník vznikne tvar lesnice, který homonymně označuje i dechový hudební nástroj, lesní roh. Slovem lesana se pak poněkud hanlivě nazývá žena, která žije co nejvíce přírodním stylem a zarytě odmítá civilizační vymoženosti od pracích prášků po očkování. (Obdobný výraz pro muže zatím nebyl zaznamenán.) Nakonec, dojde-li na poslední věci člověka, máme lesní hřbitov, kde je možno uložit popel zesnulého pod vybraným stromem.

Až zavřete toto vydání Vesmíru, vyjděte si do lesa, je inspirativní. Ale ne, že tam budete křičet jako na lesy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...