Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Jak se do lesa volá

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 660, 2019/11

Les je všeslovanské slovo nejistého etymologického původu. Pro člověka byl odpradávna příležitostí k obživě – lidé sbírali lesní plody, čuníci i skot si užívali lesní pastvy –, ale také zdrojem strachu. Víme, že kdo se bojí, nesmí do lesa, a v pohádkách bývaly děti ponechány v lese, aby je tam sežrala divá zvěř. Jenže která? Druhové jméno lesní nesou z naší zvířeny například jezevec a mravenec, jež z konzumace lidských mláďat nepodezíráme. Včelojed lesní je sice dravec, ale podle rodového jména smlsne raději včelku Máju než Jeníčka a Mařenku; a jelen lesní, jak známo, Smolíčkovi přímo zachránil život.

V lese žijí i lidé. Například loupežníci, jako strašný lesů pán Vilém z Máchova Máje. Loupežníkům se říkalo i lesňáci – slovo dnes prakticky zaniklé, stejně jako názvy dřívějších úředních hodností lesmistr, nadlesní nebo starolesní; lesňová byla manželka lesního. Zálesáci (zastarale též zálesníci) se v češtině objevili v 19. století jako doslovný převod amerického výrazu backwoodsman; backwoods znamená „divočina“, ale také „zapadákov“, backwoodsman tedy může být i „buran“ nebo „neotesanec“, a to se našich vyznavačů táboření v přírodě určitě netýká.

Les popularitu a jazykovou produktivitu neztrácí, právě naopak. Lesní školku si dnes spojíme nejen s pěstěním stromků, ale též s předškolní výchovou v přírodě: žáčkům lesní mateřinky se přezdívá lesňátka. Spojení lesní školalesní kurz se nejčastěji užívají pro školení skautských vedoucích, kteří dobře znají i lesní moudrost. Profesní zájemce o les studuje lesařinu na střední nebo vysoké lesárně, čímž se stává lesákem, žena lesačkou. To je sice označení hovorové, jenže při přechýlení spisovného pojmenování lesník vznikne tvar lesnice, který homonymně označuje i dechový hudební nástroj, lesní roh. Slovem lesana se pak poněkud hanlivě nazývá žena, která žije co nejvíce přírodním stylem a zarytě odmítá civilizační vymoženosti od pracích prášků po očkování. (Obdobný výraz pro muže zatím nebyl zaznamenán.) Nakonec, dojde-li na poslední věci člověka, máme lesní hřbitov, kde je možno uložit popel zesnulého pod vybraným stromem.

Až zavřete toto vydání Vesmíru, vyjděte si do lesa, je inspirativní. Ale ne, že tam budete křičet jako na lesy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné