Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Dramatický úbytok severoamerických vtákov

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 611, 2019/11

Strata biodiverzity a kolaps populácií mnohých organizmov patria k najvýznamnejším environmentálnym problémom súčasnosti. Veľké zdesenie preto vzbudila nedávna analýza dlhodobých sčítacích dát pre veľkosť hniezdnych populácií severoamerických vtákov. V priebehu posledných 50 rokov sa, podľa výsledkov tejto štúdie, vytratilo zo severoamerického kontinentu (konkrétne USA a Kanady) 29 % hniezdičov – v absolútnych číslach teda takmer 3 miliardy jedincov. Dramatickú redukciu vtáčej biomasy doložili aj dáta z meteorologických radarov, ktorými sledovali hlavne nočné migranty.

Najviac zasiahnuté sú spoločenstvá vtákov otvorených trávnatých oblastí (lúk, pastvín a prérií), ktorých počty sa počas sledovaného obdobia stenčili o viac než polovicu (dohromady o viac než 700 miliónov jedincov). O niečo lepšie sú na tom lesné spoločenstvá vtákov. Mokrade sú, naopak, v zásade jediným ekosystémom, kde v priebehu posledných piatich dekád zaznamenali nárast početnosti vtákov.

Keď vtáky rozdelíme podľa ich životných stratégií, zistíme, že úbytok zasiahol hlavne migrujúce druhy zatiaľ čo početnosť rezidentných druhov mierne vzrástla. Podobne ako v Európe (Vesmír 94, 94, 2015/2), i v Severnej Amerike čelí rozsiahlemu úbytku množstvo nielen vzácnych, ale aj bežných druhov. Autori štúdie vidia za miestnym úbytkom vtákov hlavne kombináciu straty pôvodných habitatov, intenzifikácie poľnohospodárstva a používania pesticídov. Cesta zvrátenia tohto nelichotivého trendu je síce vcelku jasná, ale pomerne náročná: zahŕňa vhodný manažment a väčšie investície do ochrany a obnovy ohrozených ekosystémov.

Rosenberg K. V. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aaw1313

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...