Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Znečištění a geny: Akademie věd ocenila Radima Šráma

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 551, 2019/10

Genetik MUDr. Radim Šrám, DrSc., (1939) dlouhá léta upozorňuje na zdravotní rizika života ve znečištěných oblastech, především na ohrožení dědičné informace chemickou mutagenezí. K vyhodnocení vlivu znečištění na lidské zdraví používá metody genetické toxikologie a molekulární epidemiologie. Za své celoživotní zásluhy nyní u příležitosti svých 80. narozenin obdržel medaili Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis.

„Smůla s našimi výsledky je v tom, že když zjistíme něco zajímavého, obvykle tím nikoho nepotěšíme. Díky práci v AV ČR však důsledkem nebylo to, že bych musel změnit zaměstnání, čehož si velmi vážím,“ říká laureát.

Radim Šrám mimo jiné založil a koordinoval vědecký projekt Program Teplice, který se zabýval dopady znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku nádorových onemocnění (Vesmír 94, 236, 2015/4). Od roku 2008 Radim Šrám koordinoval také rozsáhlý výzkum na Ostravsku, který sledoval zejména vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav dětí, ale i genotoxicitu látek přítomných v ovzduší Ostravska.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....