i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Mýty mezi minarety

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 600, 2019/10

Co je to islám? Nakolik je islámský svět slučitelný s tím západním? Jaký je vztah českých zemí k islámu a jaké jsou mýty o islámu? Na tyto otázky v knize najdeme velmi detailní a erudované odpovědi.

Zdánlivě nenápadná kniha Mezi mýty a minarety, obsahující rozhovory Jana Rovenského s Hynkem Kmoníčkem, současným velvyslancem ve Spojených státech amerických, s arabistou a islamologem Milošem Mendelem, rovněž s arabistou Petrem Pelikánem a s novinářem a zahraničním zpravodajem Břetislavem Turečkem, získala cenu poroty v soutěži nakladatelství Academia Kniha roku 2018. Porota se na udělení této ceny jednoznačně shodla a já jako její členka jsem měla čest ji autorovi předat na slavnostním vyhlášení cen v budově Akademie věd ČR.

Jan Rovenský v úvodním slově knihy poznamenal, že se jedná již o třetí knihu rozhovorů, kterou v nakladatelství Filosofia (nakladatelství Filozofického ústavu Akademie věd) vydal. Tentokrát ji věnoval tématu, které se od roku 2015 výrazně dotýká obyvatel evropských zemí, tedy i nás. Tématu migračních vln převážně muslimských uprchlíků, fenoménu vzbuzujícímu emoce natolik rozdílné, natolik plné potlačených i zjevných vášní, že nelze než o knize i jejím obsahu trochu déle přemýšlet.

Rozhovory jsem přečetla hned po vydání publikace a po čase se k nim vracím, abych si osvěžila jednotlivé pasáže a blíže si uvědomovala jejich obsah, význam a také kořeny a podstatu názorů hlavních aktérů knihy, kteří se s islámským světem v rámci svých profesí setkávali a poznávali ho z různých aspektů a v různých situacích. Po prvním čtení jsem si pomyslela, že by tato kniha, jakkoliv problém migrací není v naší zemi natolik žhavý jako v jiných evropských státech, měla být v Česku „povinnou četbou.“ Není ani obhajobou, ani obžalobou migrací, které stále pokračují a vzbuzují z mnoha důvodů oprávněné obavy, či islámu jako náboženství a jeho propojení s politickým děním. Autor publikace a zpovídaní mimo jiné upozorňují na nedostatek informací o životě muslimů, ať už v jejich původní vlasti, nebo v zemích, kde se usazují. V rozhovorech tyto informace podávají kultivovaně, z pohledu svých profesí.

Jan Rovenský položil všem zúčastněným čtyři otázky, cituji: 1. co je to islám, 2. nakolik je islámský svět slučitelný s tím západním, 3. jaký je vztah českých zemí k islámu a 4. jaké jsou mýty o islámu. Prostřednictvím odpovědí, velmi erudovaných, získá čtenář lepší orientaci v muslimském světě a jeho fungování, ale také v tom, zda je možné podle autorů tento svět bez problémů propojit s jinými kulturami, především s kulturou evropskou.

Spojení kultur?

Evropská kultura je nepochybně ovlivněná dvěma tisíci let křesťanství, vyznává jiné hodnoty a jiné projevy osobní svobody jednotlivce. Při četbě knihy jsem se v duchu vracela ke znalostem z historie islámského světa, který od raného středověku pronikal do Evropy a střetával se s tamními obyvateli, ať už prostřednictvím obchodních karavan, ovládnutím Pyrenejského poloostrova od první poloviny 8. do konce 15. století, kdy došlo k ukončení arabské dominance křesťanskými vojsky Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, nebo několikasetletou expanzí osmanské (turecké) říše do jihovýchodní Evropy. Přemýšlela jsem o počátečním období relativní vzájemné tolerance muslimů, křesťanských i židovských náboženských obcí na Pyrenejském poloostrově, o rozkvětu vědy a kultury v Cordóbě, Toledu či Granadě, o slavných jménech spjatých s počátky vědy, jejichž poznatky z astronomie, matematiky, fyziky, historie, geografie a lékařství později přebírala evropská vzdělanost. Připomínala jsem si v duchu umění Persie, perské básnictví či architekturu a současnou situaci v zemích, které se v prostoru starověké perské kulturní oblasti rozkládají (Írán, Afghánistán, Turecko a další; viz Vesmír 95, 462, 2016/7).

Vracím se k otázce, zda je možné v době velkých migračních vln islámský svět propojit s kulturou evropskou. Obrovská názorová mozaika, která se projevuje v evropských zemích, zasažených různou mírou migrací, se přelévá a přetváří, aniž by napomáhala palčivé téma jakkoliv řešit. Domnívám se, že ke spojení kultur je třeba především dostatek oboustranné tolerance. Také oboustranné vůle a odhodlání se učit, vnímat a přijímat jinou kulturu jako obohacení sebe samých. Nejen brát, ale také dávat, ať už se jedná o statky materiální, či duchovní ‒ myšlenkové. Odmítnout násilí, ideové a ideologické „zkratky“, za nimiž se obě strany často skrývají.

Každý z autorů knihy vnesl do mého vnímání islámského světa jiný pohled, přitom moje znalosti rozšířil, přispěl k pochopení islámského myšlení, kultury a životních postojů. V některých případech jsem s jejich názory nesouhlasila, v jiných jsem se utvrzovala ve svých dosavadních myšlenkách. Tato konfrontace osobního přesvědčení s výpověďmi těch, kteří o islámském světě vědí mnohem více než laický čtenář, patří podle mého názoru k největším „ziskům“ z četby knihy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Eva Semotanová

Prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., (*1952) je absolventkou historie a archivnictví na Filozofické fakultě UK, nyní působí jako vědecká pracovnice Historického ústavu AV ČR. Zabývá se historickou geografií, historickou kartografií a dějinami geografie a kartografie. K hlavním tematickým okruhům výzkumu patří urbanizovaná krajina a její vývoj, historické regiony (zejména Kladsko) a krajinné změny ve středoevropském prostoru od 18. století.
Semotanová Eva

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné