i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Mýty mezi minarety

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 600, 2019/10

Co je to islám? Nakolik je islámský svět slučitelný s tím západním? Jaký je vztah českých zemí k islámu a jaké jsou mýty o islámu? Na tyto otázky v knize najdeme velmi detailní a erudované odpovědi.

Zdánlivě nenápadná kniha Mezi mýty a minarety, obsahující rozhovory Jana Rovenského s Hynkem Kmoníčkem, současným velvyslancem ve Spojených státech amerických, s arabistou a islamologem Milošem Mendelem, rovněž s arabistou Petrem Pelikánem a s novinářem a zahraničním zpravodajem Břetislavem Turečkem, získala cenu poroty v soutěži nakladatelství Academia Kniha roku 2018. Porota se na udělení této ceny jednoznačně shodla a já jako její členka jsem měla čest ji autorovi předat na slavnostním vyhlášení cen v budově Akademie věd ČR.

Jan Rovenský v úvodním slově knihy poznamenal, že se jedná již o třetí knihu rozhovorů, kterou v nakladatelství Filosofia (nakladatelství Filozofického ústavu Akademie věd) vydal. Tentokrát ji věnoval tématu, které se od roku 2015 výrazně dotýká obyvatel evropských zemí, tedy i nás. Tématu migračních vln převážně muslimských uprchlíků, fenoménu vzbuzujícímu emoce natolik rozdílné, natolik plné potlačených i zjevných vášní, že nelze než o knize i jejím obsahu trochu déle přemýšlet.

Rozhovory jsem přečetla hned po vydání publikace a po čase se k nim vracím, abych si osvěžila jednotlivé pasáže a blíže si uvědomovala jejich obsah, význam a také kořeny a podstatu názorů hlavních aktérů knihy, kteří se s islámským světem v rámci svých profesí setkávali a poznávali ho z různých aspektů a v různých situacích. Po prvním čtení jsem si pomyslela, že by tato kniha, jakkoliv problém migrací není v naší zemi natolik žhavý jako v jiných evropských státech, měla být v Česku „povinnou četbou.“ Není ani obhajobou, ani obžalobou migrací, které stále pokračují a vzbuzují z mnoha důvodů oprávněné obavy, či islámu jako náboženství a jeho propojení s politickým děním. Autor publikace a zpovídaní mimo jiné upozorňují na nedostatek informací o životě muslimů, ať už v jejich původní vlasti, nebo v zemích, kde se usazují. V rozhovorech tyto informace podávají kultivovaně, z pohledu svých profesí.

Jan Rovenský položil všem zúčastněným čtyři otázky, cituji: 1. co je to islám, 2. nakolik je islámský svět slučitelný s tím západním, 3. jaký je vztah českých zemí k islámu a 4. jaké jsou mýty o islámu. Prostřednictvím odpovědí, velmi erudovaných, získá čtenář lepší orientaci v muslimském světě a jeho fungování, ale také v tom, zda je možné podle autorů tento svět bez problémů propojit s jinými kulturami, především s kulturou evropskou.

Spojení kultur?

Evropská kultura je nepochybně ovlivněná dvěma tisíci let křesťanství, vyznává jiné hodnoty a jiné projevy osobní svobody jednotlivce. Při četbě knihy jsem se v duchu vracela ke znalostem z historie islámského světa, který od raného středověku pronikal do Evropy a střetával se s tamními obyvateli, ať už prostřednictvím obchodních karavan, ovládnutím Pyrenejského poloostrova od první poloviny 8. do konce 15. století, kdy došlo k ukončení arabské dominance křesťanskými vojsky Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, nebo několikasetletou expanzí osmanské (turecké) říše do jihovýchodní Evropy. Přemýšlela jsem o počátečním období relativní vzájemné tolerance muslimů, křesťanských i židovských náboženských obcí na Pyrenejském poloostrově, o rozkvětu vědy a kultury v Cordóbě, Toledu či Granadě, o slavných jménech spjatých s počátky vědy, jejichž poznatky z astronomie, matematiky, fyziky, historie, geografie a lékařství později přebírala evropská vzdělanost. Připomínala jsem si v duchu umění Persie, perské básnictví či architekturu a současnou situaci v zemích, které se v prostoru starověké perské kulturní oblasti rozkládají (Írán, Afghánistán, Turecko a další; viz Vesmír 95, 462, 2016/7).

Vracím se k otázce, zda je možné v době velkých migračních vln islámský svět propojit s kulturou evropskou. Obrovská názorová mozaika, která se projevuje v evropských zemích, zasažených různou mírou migrací, se přelévá a přetváří, aniž by napomáhala palčivé téma jakkoliv řešit. Domnívám se, že ke spojení kultur je třeba především dostatek oboustranné tolerance. Také oboustranné vůle a odhodlání se učit, vnímat a přijímat jinou kulturu jako obohacení sebe samých. Nejen brát, ale také dávat, ať už se jedná o statky materiální, či duchovní ‒ myšlenkové. Odmítnout násilí, ideové a ideologické „zkratky“, za nimiž se obě strany často skrývají.

Každý z autorů knihy vnesl do mého vnímání islámského světa jiný pohled, přitom moje znalosti rozšířil, přispěl k pochopení islámského myšlení, kultury a životních postojů. V některých případech jsem s jejich názory nesouhlasila, v jiných jsem se utvrzovala ve svých dosavadních myšlenkách. Tato konfrontace osobního přesvědčení s výpověďmi těch, kteří o islámském světě vědí mnohem více než laický čtenář, patří podle mého názoru k největším „ziskům“ z četby knihy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Eva Semotanová

Prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., (*1952) je absolventkou historie a archivnictví na Filozofické fakultě UK, nyní působí jako vědecká pracovnice Historického ústavu AV ČR. Zabývá se historickou geografií, historickou kartografií a dějinami geografie a kartografie. K hlavním tematickým okruhům výzkumu patří urbanizovaná krajina a její vývoj, historické regiony (zejména Kladsko) a krajinné změny ve středoevropském prostoru od 18. století.
Semotanová Eva

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné