i
Taxi pro dorost
| 7. 1. 2019 | Vesmír 98, 9, 2019/1
Žrát a nebýt sežrán. Jeden ze základních evolučních imperativů radí mšicím rychle popadat na zem, pokud zaznamenají blížícího se herbivora, který by s rostlinou mohl spást i je. Mšice se následně snaží co nejrychleji dostat na jinou rostlinu. U kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) biologové pozorovali neobvyklou strategii mladých nymf: snaží se vyšplhat na záda dospělců (ne nutně vlastních rodičů) a svézt se na nich do bezpečí. Dospělci z toho nejsou dvakrát nadšeni a snaží se jich zbavit, protože je živý náklad zpomaluje. Zatím však existují pozorování pouze z laboratorního prostředí, takže není jisté, zda nymfy toto chování vykazují i v přirozených podmínkách.
Gish M., Inbar M., Front. Zool., DOI: 10.1186/s12983-018-0292-7
Ke stažení
článek ve formátu pdf [401,13 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











