i

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Jak naložit s nosorožcem sumaterským?

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 13, 2019/1

Nosorožec sumaterský je velmi unikátním zástupcem celé skupiny – je vůbec nejmenším druhem, navíc osrstěným, což hezky značí jeho nejbližší příbuznost s vymřelým čtvrtohorním nosorožcem srstnatým. Je jediným zástupcem rodu Dicerorhinus a jedním z nejohroženějších nosorožců a savců vůbec – v seznamu evolučně „nejhodnotnějších“ savčích taxonů (databáze EDGE) zaujímá 8. příčku. V posledních několika dekádách jsme svědky dramatického poklesu jeho počtů a to i navzdory celkem intenzivní pozornosti. Nejnovější genetická studie (Brandt et al. 2018) prokázala, že se tři klasicky rozeznávané poddruhy sumaterských nosorožců výrazně liší – západní žil od Indie po Myanmar, nominátní poddruh na Sumatře na Malajském poloostrově a třetí, vůbec nejmenší, na Borneu. Aktuální odhad počtů zbývajících jedinců žijících už jen na Sumatře na Borneu hovoří buď o třiceti, nebo maximálně stovce jedinců v přírodě, kromě nich je v lidské péči chováno devět jedinců. Bohužel víme, že ne všichni jsou schopni reprodukce. Navzdory prokázaným regionálním rozdílům navrhuje tým všechny jedince zkoncentrovat do lidské péče, ideálně v podmínkách co nejpodobnějších pralesním lokalitám, a křížit je bez ohledu na původ. Navíc je zásadní od všech chovaných jedinců uchovat buněčné kultury a gamety pro umělé techniky rozmnožování, tak jako u nosorožce Cottonova. Spartaco Gippoliti a já jsme navrhli trochu odlišnou variantu – chovat hybridní sumatersko-bornejskou linii, ale zkusit udržet i linii odvozenou jen od jedinců ze Sumatry. Tento způsob by mohl zdvojnásobit šanci záchrany, pokud by hybridizace narážela na případné genetické či morfologické nekompatibility. Autoři původní studie s naším návrhem souhlasí a vnímají ho jako způsob jak maximalizovat možné šance. Bohužel tento druh není jednoduché chovat v lidské péči, natož rozmnožovat, a v sázce je přitom příliš mnoho.

Brandt et al., J. Heredity, DOI: 10.1093/jhered/esy019

Gipolliti A., Robovský J., J. Heredity, DOI: 10.1093/jhered/esy053

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...