i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

I uhlí má svoji auru

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 52, 2019/1

Pravěký člověk, který si obložil oheň neznámými hořlavými černými kameny, ani netušil, jaké vrásky a bezesné noci připraví budoucím uhelným chemikům a technologům. Ani po mnoho desetiletí trvajícím výzkumu uhlí nemůžeme říci, že bychom o této černé substanci věděli vše.

První doložené zprávy o kopání nebo spíše o systematičtějším paběrkování uhlí na povrchových výchozech uhelných slojí jsou ze 13. století z Anglie. Samotný výzkum uhlí se datuje k roku 1780 a je spojen s průmyslovým využitím uhlí právě v Anglii. Odsud pocházel také badatel Henry T. M. Witham, který v roce 1833 vložil tenký plátek uhlí na podložní sklíčko mikroskopu a nespatřil ke svému údivu jednolitou šedou hmotu, jak se domníval, ale nestejnorodý materiál se zbytky rostlinných těl. Dal tím popud k založení nové vědní disciplíny – výzkumu uhlí.

Rok po Withamovi provedli již podrobnější mikroskopické studie uhlí jeho krajané John Lindley a William Hutton a v Německu Johann H. R. Göppert a J. H. F. Link. Mikroskopická pozorování doplnila také chemická analýza uhlí, kdy v roce 1837 francouzský chemik Henri Victor Regnault navrhl první systém klasifikace uhlí na základě elementární analýzy, tedy obsahu uhlíku, vodíku a kyslíku. Nejstarší původní českou ucelenou prací věnovanou uhlí je pravděpodobně „Mikroskopická studie na uhlí“ od Rudolfa Vondráčka z roku 1924.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Chemie

O autorovi

Vladimír Machovič

Ing. Vladimír Machovič, CSc., (*1954) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Je odborníkem v oblasti infračervené a Ramanovy spektroskopie uhlí a dalších přírodních materiálů. Od roku 1978 je zaměstnancem Akademie věd a od roku 1993 pracuje jako vědecký pracovník na VŠCHT v Praze.
Machovič Vladimír

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...