i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

I uhlí má svoji auru

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 52, 2019/1

Pravěký člověk, který si obložil oheň neznámými hořlavými černými kameny, ani netušil, jaké vrásky a bezesné noci připraví budoucím uhelným chemikům a technologům. Ani po mnoho desetiletí trvajícím výzkumu uhlí nemůžeme říci, že bychom o této černé substanci věděli vše.

První doložené zprávy o kopání nebo spíše o systematičtějším paběrkování uhlí na povrchových výchozech uhelných slojí jsou ze 13. století z Anglie. Samotný výzkum uhlí se datuje k roku 1780 a je spojen s průmyslovým využitím uhlí právě v Anglii. Odsud pocházel také badatel Henry T. M. Witham, který v roce 1833 vložil tenký plátek uhlí na podložní sklíčko mikroskopu a nespatřil ke svému údivu jednolitou šedou hmotu, jak se domníval, ale nestejnorodý materiál se zbytky rostlinných těl. Dal tím popud k založení nové vědní disciplíny – výzkumu uhlí.

Rok po Withamovi provedli již podrobnější mikroskopické studie uhlí jeho krajané John Lindley a William Hutton a v Německu Johann H. R. Göppert a J. H. F. Link. Mikroskopická pozorování doplnila také chemická analýza uhlí, kdy v roce 1837 francouzský chemik Henri Victor Regnault navrhl první systém klasifikace uhlí na základě elementární analýzy, tedy obsahu uhlíku, vodíku a kyslíku. Nejstarší původní českou ucelenou prací věnovanou uhlí je pravděpodobně „Mikroskopická studie na uhlí“ od Rudolfa Vondráčka z roku 1924.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Chemie

O autorovi

Vladimír Machovič

Ing. Vladimír Machovič, CSc., (*1954) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Je odborníkem v oblasti infračervené a Ramanovy spektroskopie uhlí a dalších přírodních materiálů. Od roku 1978 je zaměstnancem Akademie věd a od roku 1993 pracuje jako vědecký pracovník na VŠCHT v Praze.
Machovič Vladimír

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...