I nádor má svůj ekosystém

Výskyt nádorů celosvětově roste, což lze vidět i jako daň za prodlužování lidského věku. Tento fakt však představuje výzvu pro vývoj nových léčebných technologií. Jeden z moderních přístupů je založen na vnímání nádoru jako ekosystému různých buněčných typů. Platformou pro studium nádorového mikroprostředí se stalo i nově vzniklé Centrum nádorové ekologie při 1. lékařské fakultě UK.

Růst výskytu zhoubných onemocnění se v současnosti projevuje celosvětově, nejvíce ve vyspělých zemích. V mnoha aspektech začínají zhoubné nádory konkurovat četností výskytu onemocněním srdečně-cévním. Není zcela jasné, co stojí za tímto neblahým trendem. Tradičně jsou podezřívány změny životního stylu včetně zvýšeného kalorického příjmu a znečištění životního prostředí. Jedním z hlavních viníků může být ale i prosté stárnutí populace. Díky široce dostupné zdravotní péči se věk, jehož se běžně dožíváme, pohybuje okolo 80 let. To je přibližně o 20 let více než věk, kterého se dožívali naši předkové v polovině 20. století. Přitom nejvyšší incidence zhoubných onemocnění je zaznamenávána právě u lidí nad šedesát.

Po padesátce u lidí spontánně klesá aktivita mechanismů opravujících získané genetické chyby – náhodně vzniklé mutace. Původ tohoto fenoménu je spojován s reprodukční strategií člověka jako živočišného druhu. Ve srovnání s dítětem může mít sedmdesátiletý i vcelku zdravý člověk ve svém genomu přítomné až desítky tisíc mutací. Většina jich může být funkčně zcela němých. Tato genetická nestabilita ale pravděpodobně přispívá ke vzniku některých komorbidit, které běžně považujeme za neduhy provázející stárnutí.