Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

I nádor má svůj ekosystém

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 44, 2019/1

Výskyt nádorů celosvětově roste, což lze vidět i jako daň za prodlužování lidského věku. Tento fakt však představuje výzvu pro vývoj nových léčebných technologií. Jeden z moderních přístupů je založen na vnímání nádoru jako ekosystému různých buněčných typů. Platformou pro studium nádorového mikroprostředí se stalo i nově vzniklé Centrum nádorové ekologie při 1. lékařské fakultě UK.

Růst výskytu zhoubných onemocnění se v současnosti projevuje celosvětově, nejvíce ve vyspělých zemích. V mnoha aspektech začínají zhoubné nádory konkurovat četností výskytu onemocněním srdečně-cévním. Není zcela jasné, co stojí za tímto neblahým trendem. Tradičně jsou podezřívány změny životního stylu včetně zvýšeného kalorického příjmu a znečištění životního prostředí. Jedním z hlavních viníků může být ale i prosté stárnutí populace. Díky široce dostupné zdravotní péči se věk, jehož se běžně dožíváme, pohybuje okolo 80 let. To je přibližně o 20 let více než věk, kterého se dožívali naši předkové v polovině 20. století. Přitom nejvyšší incidence zhoubných onemocnění je zaznamenávána právě u lidí nad šedesát.

Po padesátce u lidí spontánně klesá aktivita mechanismů opravujících získané genetické chyby – náhodně vzniklé mutace. Původ tohoto fenoménu je spojován s reprodukční strategií člověka jako živočišného druhu. Ve srovnání s dítětem může mít sedmdesátiletý i vcelku zdravý člověk ve svém genomu přítomné až desítky tisíc mutací. Většina jich může být funkčně zcela němých. Tato genetická nestabilita ale pravděpodobně přispívá ke vzniku některých komorbidit, které běžně považujeme za neduhy provázející stárnutí.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorech

Karel Smetana

Aleksi Šedo

Lukáš Lacina

Michal Kolář

Jan Brábek

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné