Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Co se můžeme naučit od štírků?

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 14, 2019/1

Spolupráce při lovu kořisti, dělba práce, výpomoc při péči o potomstvo, sociální chování, sebeobětování, sociální parazitismus – že by štírci na cestě k eusocialitě?

Štírci mají zajímavý způsob rozmnožování. Samci odkládají balíčky se spermiemi na substrát, kde si je samice najdou (u některých štírků samec asistuje, u jiných samice hledají v listovém opadu „pohozené“ spermatofory samy). Spermie nasáté do pohlavního otvoru samice oplodní vajíčka, ze kterých se vyvinou embrya. Samice pro ně upředou na spodní straně zadečku speciální váček, embrya jsou v něm vyživována sekretem vylučovaným samicí. Mladé nymfy, které opustily váček, samice po nějaký čas chrání. To je sice zajímavé, ale jen těžko lze toto chování považovat za následováníhodné pro lidi. Mnohem zajímavější je sociální soužití štírků, které se ani zdaleka nepodobá „polootrokářskému“ uspořádání známému u včel a mravenců. Pilné včelky a pilní mravenečkové se totiž nikdy nemohou stát rodiči a jsou povětšinou odsouzeni k doživotní péči o své sestry a bratry.

Na tři desítky druhů štírků rodu Paratemnoides obývají tropy celého světa včetně pacifických ostrovů. Zaměřme se na druhy atemna mexická (P. nidificator) a atemna americká (P. elongatus), které obývají oba americké kontinenty. V čem spočívá jejich výjimečnost? Péče o potomstvo je natolik prodloužená, že tito štírci žijí sociálně. Samice si pod kůrou připraví úkryt, ve kterém se posléze zdržují nymfy, jimž matka přináší potravu. Větší nymfy úkryt opouštějí a živí se na větší kořisti, kterou uloví dospělci. Důsledkem tohoto uspořádání je nejen výskyt ve větších koloniích, ale také dělba práce a spolupráce při lovu kořisti.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné