Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Co se můžeme naučit od štírků?

 |  7. 1. 2019
 |  Vesmír 98, 14, 2019/1

Spolupráce při lovu kořisti, dělba práce, výpomoc při péči o potomstvo, sociální chování, sebeobětování, sociální parazitismus – že by štírci na cestě k eusocialitě?

Štírci mají zajímavý způsob rozmnožování. Samci odkládají balíčky se spermiemi na substrát, kde si je samice najdou (u některých štírků samec asistuje, u jiných samice hledají v listovém opadu „pohozené“ spermatofory samy). Spermie nasáté do pohlavního otvoru samice oplodní vajíčka, ze kterých se vyvinou embrya. Samice pro ně upředou na spodní straně zadečku speciální váček, embrya jsou v něm vyživována sekretem vylučovaným samicí. Mladé nymfy, které opustily váček, samice po nějaký čas chrání. To je sice zajímavé, ale jen těžko lze toto chování považovat za následováníhodné pro lidi. Mnohem zajímavější je sociální soužití štírků, které se ani zdaleka nepodobá „polootrokářskému“ uspořádání známému u včel a mravenců. Pilné včelky a pilní mravenečkové se totiž nikdy nemohou stát rodiči a jsou povětšinou odsouzeni k doživotní péči o své sestry a bratry.

Na tři desítky druhů štírků rodu Paratemnoides obývají tropy celého světa včetně pacifických ostrovů. Zaměřme se na druhy atemna mexická (P. nidificator) a atemna americká (P. elongatus), které obývají oba americké kontinenty. V čem spočívá jejich výjimečnost? Péče o potomstvo je natolik prodloužená, že tito štírci žijí sociálně. Samice si pod kůrou připraví úkryt, ve kterém se posléze zdržují nymfy, jimž matka přináší potravu. Větší nymfy úkryt opouštějí a živí se na větší kořisti, kterou uloví dospělci. Důsledkem tohoto uspořádání je nejen výskyt ve větších koloniích, ale také dělba práce a spolupráce při lovu kořisti.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému?

Dejte to k ledu. Ale ke kterému? uzamčeno

Dominik Heger  |  7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné