i
Ötziho poslední večeře
| 3. 9. 2018 | Vesmír 97, 489, 2018/9
Nebo snídaně. Denní dobu, v níž muž z alpského ledovce před 5300 lety pozřel své poslední jídlo, neznáme. Díky spojení mikroskopických technik s analýzou DNA, proteinů, metabolitů a lipidů v obsahu žaludku však víme, o jaké jídlo šlo. Téměř polovinu nestrávené potravy (46 % ± 19 % hmotnosti) tvořil živočišný tuk, nejspíše z kozorožce. Ötzi si dopřál i sušené či uzené maso – také z kozorožce, případně z jelena. A k tomu pšenici jednozrnku. „Poslední jídlo muže z ledovce představovalo vyváženou směs sacharidů, proteinů a tuků, skvěle přizpůsobenou energetickým nárokům pohybu ve vysokých nadmořských výškách,“ uzavírají autoři výzkumu.
Maixner F. et al., Current Biology, DOI: 10.1016/j.cub.2018.05.067
Ke stažení
článek ve formátu pdf [680,13 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...