Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Bolesti bolesti

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 485, 2018/9

Ad Vesmír 97, 291, 2018/5

Autor rámečku Etymologie slova bolest uvádí, že „původ českého jazykového výrazu bolest není zcela jasný“. Ze slovníků však víme, že podstatné jméno bolest je odvozeno od slovesa bolet, které je zastoupeno ve všech slovanských jazycích. Z toho vyplývá, že čeština (stejně jako ostatní slovanské jazyky) převzala toto slovo z praslovanštiny. Nejasný je tedy pouze původ praslovanského slova.

České slovo samozřejmě nemůže být „odvozeno“ ze slova starokornského apod. V zmíněných jazycích se pouze hledala obdobná slova, jejichž rekonstrukce (prastaré verze) by mohly původ praslovanského slovesa bolěti osvětlit.

Autor rámečku našel heslo bolet v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Vypustil klíčovou informaci o všeslovanském výskytu (a tedy praslovanském původu) slova, a změnil formulaci „tradičně se spojuje“ na zavádějící „může být odvozeno z…“.

Pavla Loucká, Praha

Odpověď: Etymologie slova bolest, jak ji autor M. Soukup formuluje, je opravdu značně nepřesná a zavádějící. Formulace, že slovo může být odvozeno od gótského či jiného germánského slova, nebo dokonce keltského slova, je dokonce nesmyslná. S těmito slovy může být slovo bolest nanejvýš příbuzné, což se ostatně v jednom z výkladů předpokládá.

České slovo bolest je stejně jako odpovídající slova v jiných slovanských jazycích pokračováním praslovanského nedoloženého *bolestь, což je slovo odvozené od praslovanského substantiva *bolь (v češtině mu odpovídá knižní bol ,pocit duševního utrpení, žal, zármutek‘). Jeho základem je slovesný kořen, který je obsažen v praslovanském slovesu *bolěti, jehož pokračováním je mimo jiné české sloveso bolet. Až potud je vše jasné. Co ale není úplně jasné, je původ právě toho slovesa *bolěti, jinak řečeno, není jisté, k jakému výchozímu indoevropskému kořeni je lze vztáhnout. Tradičně se odvozuje od ie. kořene *bhel- ,slabý, nemocný‘ a za příbuzná se pokládají právě autorem zmiňovaná germánská a keltská slova (gótské balwjan, starohornoněmecké balo, kornské bal a některá další).

Podle jiného výkladu by se dalo vyjít z praslovanského adjektiva *bolьjь ,větší, silnější’ a v tom případě by slovo bolest bylo tabuovou náhradou k oklamání zlých sil.

Helena Karlíková, Ústav pro jazyk český AV

Příspěvek byl redakčně upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

Pavla Loucká

Helena Karlíková

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.