Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Bolesti bolesti

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 485, 2018/9

Ad Vesmír 97, 291, 2018/5

Autor rámečku Etymologie slova bolest uvádí, že „původ českého jazykového výrazu bolest není zcela jasný“. Ze slovníků však víme, že podstatné jméno bolest je odvozeno od slovesa bolet, které je zastoupeno ve všech slovanských jazycích. Z toho vyplývá, že čeština (stejně jako ostatní slovanské jazyky) převzala toto slovo z praslovanštiny. Nejasný je tedy pouze původ praslovanského slova.

České slovo samozřejmě nemůže být „odvozeno“ ze slova starokornského apod. V zmíněných jazycích se pouze hledala obdobná slova, jejichž rekonstrukce (prastaré verze) by mohly původ praslovanského slovesa bolěti osvětlit.

Autor rámečku našel heslo bolet v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Vypustil klíčovou informaci o všeslovanském výskytu (a tedy praslovanském původu) slova, a změnil formulaci „tradičně se spojuje“ na zavádějící „může být odvozeno z…“.

Pavla Loucká, Praha

Odpověď: Etymologie slova bolest, jak ji autor M. Soukup formuluje, je opravdu značně nepřesná a zavádějící. Formulace, že slovo může být odvozeno od gótského či jiného germánského slova, nebo dokonce keltského slova, je dokonce nesmyslná. S těmito slovy může být slovo bolest nanejvýš příbuzné, což se ostatně v jednom z výkladů předpokládá.

České slovo bolest je stejně jako odpovídající slova v jiných slovanských jazycích pokračováním praslovanského nedoloženého *bolestь, což je slovo odvozené od praslovanského substantiva *bolь (v češtině mu odpovídá knižní bol ,pocit duševního utrpení, žal, zármutek‘). Jeho základem je slovesný kořen, který je obsažen v praslovanském slovesu *bolěti, jehož pokračováním je mimo jiné české sloveso bolet. Až potud je vše jasné. Co ale není úplně jasné, je původ právě toho slovesa *bolěti, jinak řečeno, není jisté, k jakému výchozímu indoevropskému kořeni je lze vztáhnout. Tradičně se odvozuje od ie. kořene *bhel- ,slabý, nemocný‘ a za příbuzná se pokládají právě autorem zmiňovaná germánská a keltská slova (gótské balwjan, starohornoněmecké balo, kornské bal a některá další).

Podle jiného výkladu by se dalo vyjít z praslovanského adjektiva *bolьjь ,větší, silnější’ a v tom případě by slovo bolest bylo tabuovou náhradou k oklamání zlých sil.

Helena Karlíková, Ústav pro jazyk český AV

Příspěvek byl redakčně upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

Pavla Loucká

Helena Karlíková

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné