Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Bolesti bolesti

 |  3. 9. 2018
 |  Vesmír 97, 485, 2018/9

Ad Vesmír 97, 291, 2018/5

Autor rámečku Etymologie slova bolest uvádí, že „původ českého jazykového výrazu bolest není zcela jasný“. Ze slovníků však víme, že podstatné jméno bolest je odvozeno od slovesa bolet, které je zastoupeno ve všech slovanských jazycích. Z toho vyplývá, že čeština (stejně jako ostatní slovanské jazyky) převzala toto slovo z praslovanštiny. Nejasný je tedy pouze původ praslovanského slova.

České slovo samozřejmě nemůže být „odvozeno“ ze slova starokornského apod. V zmíněných jazycích se pouze hledala obdobná slova, jejichž rekonstrukce (prastaré verze) by mohly původ praslovanského slovesa bolěti osvětlit.

Autor rámečku našel heslo bolet v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Vypustil klíčovou informaci o všeslovanském výskytu (a tedy praslovanském původu) slova, a změnil formulaci „tradičně se spojuje“ na zavádějící „může být odvozeno z…“.

Pavla Loucká, Praha

Odpověď: Etymologie slova bolest, jak ji autor M. Soukup formuluje, je opravdu značně nepřesná a zavádějící. Formulace, že slovo může být odvozeno od gótského či jiného germánského slova, nebo dokonce keltského slova, je dokonce nesmyslná. S těmito slovy může být slovo bolest nanejvýš příbuzné, což se ostatně v jednom z výkladů předpokládá.

České slovo bolest je stejně jako odpovídající slova v jiných slovanských jazycích pokračováním praslovanského nedoloženého *bolestь, což je slovo odvozené od praslovanského substantiva *bolь (v češtině mu odpovídá knižní bol ,pocit duševního utrpení, žal, zármutek‘). Jeho základem je slovesný kořen, který je obsažen v praslovanském slovesu *bolěti, jehož pokračováním je mimo jiné české sloveso bolet. Až potud je vše jasné. Co ale není úplně jasné, je původ právě toho slovesa *bolěti, jinak řečeno, není jisté, k jakému výchozímu indoevropskému kořeni je lze vztáhnout. Tradičně se odvozuje od ie. kořene *bhel- ,slabý, nemocný‘ a za příbuzná se pokládají právě autorem zmiňovaná germánská a keltská slova (gótské balwjan, starohornoněmecké balo, kornské bal a některá další).

Podle jiného výkladu by se dalo vyjít z praslovanského adjektiva *bolьjь ,větší, silnější’ a v tom případě by slovo bolest bylo tabuovou náhradou k oklamání zlých sil.

Helena Karlíková, Ústav pro jazyk český AV

Příspěvek byl redakčně upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

Pavla Loucká

Helena Karlíková

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...