i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Tuberkulóza

Bílý mor 19. a 20. století
 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 424, 2018/7

Tuberkulóza v minulosti patřila mezi nejrozšířenější sociální choroby. Sužovala miliony lidí na celém světě. Společnost s ní sváděla boj ještě v době nedávné. Tento zápas byl veden na mnoha frontách a až v druhé polovině 20. století jej lékaři mohli prohlásit za úspěšný.

Tuberkulóza, známá rovněž jako souchotiny, souchotě nebo úbytě, je stará jako lidstvo samo. Znali ji již staří Egypťané; mnoho zpráv se dochovalo i od řeckých autorů, kteří o této nemoci psali jako o ftíze plicní neboli plicním vředovatění (pojem ftíza pochází z řeckého výrazu pro úbytek). Pojmenování tuberkulóza se objevuje až na počátku 19. století, kdy při pitvách neunikl pozornosti lékařů výskyt jakýchsi útvarů, kulovitých ložisek, nazvaných tuberkuly. Podle nich v roce 1839 navrhl Johann Lukas Schönlein, profesor medicíny v Curychu, nazývat nemoc tuberkulózou.

Masivní šíření

K rychlému a masivnímu rozšíření tuberkulózy došlo především v průběhu 19. století. Hlavním důvodem byla průmyslová revoluce a s ní spojené dalekosáhlé politické, kulturní a společenské změny. Obyvatelstvo se začalo hromadně stěhovat z venkova do měst, kde hledalo nové šance a nový život; zrodila se rovněž společenská vrstva továrních dělníků. Mnoho lidí se záhy muselo na cestě za lepším životem vyrovnávat s krutou realitou. Města nebyla připravena na tak velký nápor nově příchozích, kteří končili ve špinavých sklepních bytech, nemluvě o hygieně veřejného prostoru, jež prakticky neexistovala. Infrastruktura měst se nebyla schopna v tak krátkém čase přizpůsobit změnám, které průmyslová revoluce přinesla.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Historie

O autorovi

Šárka Caitlín-Rábová

Mgr. Šárka Caitlín Rábová (*1991) vystudovala obor kulturní dějiny, modul Gender history. Působí jako interní doktorandka na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Specializuje se na dějiny těla a sociální dějiny lékařství s důrazem na 19. století a první polovinu 20. století. Stala se vítězkou Studentské soutěže Nakladatelství Academia za rok 2016.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné