i

Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Nad Jupiterem se blýská

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 396, 2018/7

Od března 1979, kdy sonda Voyager 1 zaznamenala v magnetosféře Jupiteru rádiové signály, které hvízdaly podobně jako signály vyzařované pozemskými bleskovými výboji, si jimi vědci lámou hlavu. Nepodařilo se totiž zachytit signály blesků ve vyšších frekvencích rádiového spektra. Žádná teorie přitom tuto neočekávanou odchylku od pozemských podmínek nedokázala uspokojivě vysvětlit. Rozuzlení přinesla až nejnovější data sondy Juno, k jejichž analýze významně přispěli pracovníci oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Sonda Juno je souputnicí plynného obra teprve od 4. července 2016. Vědci ji navedli na polární oběžnou dráhu, která sondu každých 53 dnů přivede na vzdálenost pouhých 4000 km od viditelného povrchu, což je nejmenší vzdálenost, na kterou se kdy lidský stroj k Jupiteru přiblížil. Přístroje na palubě Juna, zejména mikrovlnný radiometr (MWR) a analyzátor elektromagnetických vln (Waves), během prvních osmi průletů kolem planety zaznamenaly velké množství blesků. Jejich podrobná analýza ukázala, že elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na Jupiteru jsou mnohem podobnější těm pozemským, než vyplývalo z předchozích pozorování.

Bleskové výboje jsou ale v atmosféře plynného obra jinde než na Zemi. Zatímco na naší planetě se nejčastěji blýská v rovníkových oblastech, Juno v těchto šířkách na Jupiteru nezachytila žádné bleskové signály. Zvýšenou aktivitu naopak zaznamenala v místech, kde je na Zemi blesková aktivita slabší – ve středních šířkách a v polárních oblastech planety. Severní polokoule Jupiteru je přitom podle dat z Juna na blesky bohatší než polokoule jižní.

Další překvapení přinesla analýza, ze které vyplývá, že se na Jupiteru blýská přibližně stejně často jako na Zemi. Odhady vytvořené na základě měření předchozích misí totiž většinou udávaly výrazně menší bleskovou aktivitu v porovnání se Zemí, a to až tisíckrát.

Shannon Brown et al., Nature, 2018, DOI: 10.1038/ s41586-018-0156-5; Ivana Kolmašová et al., Nature Astronomy, 2018, DOI: 10.1038/s41550-018-0442-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné