i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Nad Jupiterem se blýská

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 396, 2018/7

Od března 1979, kdy sonda Voyager 1 zaznamenala v magnetosféře Jupiteru rádiové signály, které hvízdaly podobně jako signály vyzařované pozemskými bleskovými výboji, si jimi vědci lámou hlavu. Nepodařilo se totiž zachytit signály blesků ve vyšších frekvencích rádiového spektra. Žádná teorie přitom tuto neočekávanou odchylku od pozemských podmínek nedokázala uspokojivě vysvětlit. Rozuzlení přinesla až nejnovější data sondy Juno, k jejichž analýze významně přispěli pracovníci oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Sonda Juno je souputnicí plynného obra teprve od 4. července 2016. Vědci ji navedli na polární oběžnou dráhu, která sondu každých 53 dnů přivede na vzdálenost pouhých 4000 km od viditelného povrchu, což je nejmenší vzdálenost, na kterou se kdy lidský stroj k Jupiteru přiblížil. Přístroje na palubě Juna, zejména mikrovlnný radiometr (MWR) a analyzátor elektromagnetických vln (Waves), během prvních osmi průletů kolem planety zaznamenaly velké množství blesků. Jejich podrobná analýza ukázala, že elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na Jupiteru jsou mnohem podobnější těm pozemským, než vyplývalo z předchozích pozorování.

Bleskové výboje jsou ale v atmosféře plynného obra jinde než na Zemi. Zatímco na naší planetě se nejčastěji blýská v rovníkových oblastech, Juno v těchto šířkách na Jupiteru nezachytila žádné bleskové signály. Zvýšenou aktivitu naopak zaznamenala v místech, kde je na Zemi blesková aktivita slabší – ve středních šířkách a v polárních oblastech planety. Severní polokoule Jupiteru je přitom podle dat z Juna na blesky bohatší než polokoule jižní.

Další překvapení přinesla analýza, ze které vyplývá, že se na Jupiteru blýská přibližně stejně často jako na Zemi. Odhady vytvořené na základě měření předchozích misí totiž většinou udávaly výrazně menší bleskovou aktivitu v porovnání se Zemí, a to až tisíckrát.

Shannon Brown et al., Nature, 2018, DOI: 10.1038/ s41586-018-0156-5; Ivana Kolmašová et al., Nature Astronomy, 2018, DOI: 10.1038/s41550-018-0442-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.