i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Nad Jupiterem se blýská

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 396, 2018/7

Od března 1979, kdy sonda Voyager 1 zaznamenala v magnetosféře Jupiteru rádiové signály, které hvízdaly podobně jako signály vyzařované pozemskými bleskovými výboji, si jimi vědci lámou hlavu. Nepodařilo se totiž zachytit signály blesků ve vyšších frekvencích rádiového spektra. Žádná teorie přitom tuto neočekávanou odchylku od pozemských podmínek nedokázala uspokojivě vysvětlit. Rozuzlení přinesla až nejnovější data sondy Juno, k jejichž analýze významně přispěli pracovníci oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Sonda Juno je souputnicí plynného obra teprve od 4. července 2016. Vědci ji navedli na polární oběžnou dráhu, která sondu každých 53 dnů přivede na vzdálenost pouhých 4000 km od viditelného povrchu, což je nejmenší vzdálenost, na kterou se kdy lidský stroj k Jupiteru přiblížil. Přístroje na palubě Juna, zejména mikrovlnný radiometr (MWR) a analyzátor elektromagnetických vln (Waves), během prvních osmi průletů kolem planety zaznamenaly velké množství blesků. Jejich podrobná analýza ukázala, že elektromagnetické signály vyzařované bleskovými výboji na Jupiteru jsou mnohem podobnější těm pozemským, než vyplývalo z předchozích pozorování.

Bleskové výboje jsou ale v atmosféře plynného obra jinde než na Zemi. Zatímco na naší planetě se nejčastěji blýská v rovníkových oblastech, Juno v těchto šířkách na Jupiteru nezachytila žádné bleskové signály. Zvýšenou aktivitu naopak zaznamenala v místech, kde je na Zemi blesková aktivita slabší – ve středních šířkách a v polárních oblastech planety. Severní polokoule Jupiteru je přitom podle dat z Juna na blesky bohatší než polokoule jižní.

Další překvapení přinesla analýza, ze které vyplývá, že se na Jupiteru blýská přibližně stejně často jako na Zemi. Odhady vytvořené na základě měření předchozích misí totiž většinou udávaly výrazně menší bleskovou aktivitu v porovnání se Zemí, a to až tisíckrát.

Shannon Brown et al., Nature, 2018, DOI: 10.1038/ s41586-018-0156-5; Ivana Kolmašová et al., Nature Astronomy, 2018, DOI: 10.1038/s41550-018-0442-z

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...