Hřbitov v Göttingenu

Göttingen (česky zast. Gotinky) je starobylé německé univerzitní město ležící v nejjižnějším cípu Dolního Saska, téměř v geometrickém středu dnešního Německa. Tamější Univerzita Georga Augusta patří mezi nejstarší v Německu a město od jejího založení zůstává centrem německé i světové vzdělanosti. Už při výstupu z vlaku vítá návštěvníka cedule „Göttingen – město vědy“. Není proto divu, že procházka po městském hřbitově zavede člověka do časů, kdy se ve městě rodila moderní fyzika a chemie.

S městem jsou spjaty osudy řady matematiků, přírodovědců, filozofů, nositelů Nobelovy ceny. Především na přelomu 19. a 20. století, kdy němčina byla pro vědu lingua franca, se ve městě shromáždil enormní intelektuální kapitál. Na vilách a domech po celém městě nalezneme pamětní desky vědců, jejichž jména (Gauss, Heisenberg, Hilbert) zná i širší veřejnost. Tatáž jména najdeme i na náhrobcích hlavního městského hřbitova (Stadtfriedhof).

Než se tam ale vydáme, musíme zmínit ještě jiný hřbitov v Göttingenu – hřbitov sv. Albana v centru města. Tam totiž spočívají ostatky Carla Friedricha Gausse,¹⁾ jedné z nejinteligentnějších osobností v dějinách. Objem Gaussovy práce a šíře záběru jsou k neuvěření.²⁾ Gauss byl povolán do Göttingenu v roce 1807 na místo profesora a ředitele hvězdárny. Od jeho smrti roku 1855 byla jeho památka mnohokrát uctěna. Mimo jiné před zavedením eura byla německá desetimarka věnována výlučně Gaussovi. Kromě jeho portrétu nesla vyobrazení Gaussovy funkce i s rovnicí a schéma jím provedené triangulace severního Německa.