i
Genetické dějiny moru
| 16. 7. 2018 | Vesmír 97, 397, 2018/7
Kdy se Yersinia pestis proměnila z tuctové bakterie v nebezpečného zabijáka, původce moru? Infekce člověka tímto patogenem jsou doloženy už z doby před 5000 let, tehdejší kmen však ještě postrádal virulenci charakteristickou pro pozdější morové rány. To ale neplatí pro kmen nalezený v Samarské oblasti (Rusko) ve společném hrobě dvou lidí, kteří zemřeli před 3800 lety. Jeho genom obsahuje všechny významné faktory virulence charakteristické pro dýmějový mor, včetně schopnosti šířit se prostřednictvím blech.
Spyrou M. A. et al., Nat. Commun., DOI: 10.1038/s41467-018-04550-9
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [388,76 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jak to bylo, jak to je?
Ondřej Vrtiška | 4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů
Jan Macek, Josef Morkus | 4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá
Dušan Majer | 4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...