i
Genetické dějiny moru
| 16. 7. 2018 | Vesmír 97, 397, 2018/7
Kdy se Yersinia pestis proměnila z tuctové bakterie v nebezpečného zabijáka, původce moru? Infekce člověka tímto patogenem jsou doloženy už z doby před 5000 let, tehdejší kmen však ještě postrádal virulenci charakteristickou pro pozdější morové rány. To ale neplatí pro kmen nalezený v Samarské oblasti (Rusko) ve společném hrobě dvou lidí, kteří zemřeli před 3800 lety. Jeho genom obsahuje všechny významné faktory virulence charakteristické pro dýmějový mor, včetně schopnosti šířit se prostřednictvím blech.
Spyrou M. A. et al., Nat. Commun., DOI: 10.1038/s41467-018-04550-9
Ke stažení
článek ve formátu pdf [388,76 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Zadání testu z titulní strany
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů
Ondřej Vrtiška | 29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž 
Petr Telenský | 29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...