i
Genetické dějiny moru
| 16. 7. 2018 | Vesmír 97, 397, 2018/7
Kdy se Yersinia pestis proměnila z tuctové bakterie v nebezpečného zabijáka, původce moru? Infekce člověka tímto patogenem jsou doloženy už z doby před 5000 let, tehdejší kmen však ještě postrádal virulenci charakteristickou pro pozdější morové rány. To ale neplatí pro kmen nalezený v Samarské oblasti (Rusko) ve společném hrobě dvou lidí, kteří zemřeli před 3800 lety. Jeho genom obsahuje všechny významné faktory virulence charakteristické pro dýmějový mor, včetně schopnosti šířit se prostřednictvím blech.
Spyrou M. A. et al., Nat. Commun., DOI: 10.1038/s41467-018-04550-9
Ke stažení
článek ve formátu pdf [388,76 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti 
Petr Pokorný, Adam Zabloudil | 1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...















