i
Genetické dějiny moru
| 16. 7. 2018 | Vesmír 97, 397, 2018/7
Kdy se Yersinia pestis proměnila z tuctové bakterie v nebezpečného zabijáka, původce moru? Infekce člověka tímto patogenem jsou doloženy už z doby před 5000 let, tehdejší kmen však ještě postrádal virulenci charakteristickou pro pozdější morové rány. To ale neplatí pro kmen nalezený v Samarské oblasti (Rusko) ve společném hrobě dvou lidí, kteří zemřeli před 3800 lety. Jeho genom obsahuje všechny významné faktory virulence charakteristické pro dýmějový mor, včetně schopnosti šířit se prostřednictvím blech.
Spyrou M. A. et al., Nat. Commun., DOI: 10.1038/s41467-018-04550-9
Ke stažení
článek ve formátu pdf [388,76 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Milostný život nálevníků 
Ivan Čepička | 5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví
Jaroslav Petr | 5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy 
Václav Sebera | 5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...