i
Ukradené plastidy mění zloděje
| 4. 6. 2018 | Vesmír 97, 333, 2018/6
Elysia chlorotica je nahožábrý plž pozoruhodný svou schopností vysát miliony plastidů z řasy Vaucheria litorea, skladovat je v tzv. trávicích buňkách a využívat jejich fotosyntetické schopnosti pro vlastní potřebu (Vesmír 95, 210, 2016/4). Až osm měsíců si díky nim vystačí bez jiných zdrojů energie. Horizontálním přenosem plž přebírá i některé geny z jaderného genomu řasy, aby plastidům zajistil potřebný servis. Analýza jeho vlastní RNA navíc nyní ukázala, že přijetí plastidů mladým plžem zvyšuje nebo naopak snižuje expresi mnoha genů. Aktivují se například geny pro rozpoznání membránových molekul plastidů nebo pro ochranu před oxidačním stresem.
Chan Ch. X. et al., Mol. Biol. Evol., DOI: 10.1093/molbev/msy061
Ke stažení
článek ve formátu pdf [483,73 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...









