i
Ukradené plastidy mění zloděje
| 4. 6. 2018 | Vesmír 97, 333, 2018/6
Elysia chlorotica je nahožábrý plž pozoruhodný svou schopností vysát miliony plastidů z řasy Vaucheria litorea, skladovat je v tzv. trávicích buňkách a využívat jejich fotosyntetické schopnosti pro vlastní potřebu (Vesmír 95, 210, 2016/4). Až osm měsíců si díky nim vystačí bez jiných zdrojů energie. Horizontálním přenosem plž přebírá i některé geny z jaderného genomu řasy, aby plastidům zajistil potřebný servis. Analýza jeho vlastní RNA navíc nyní ukázala, že přijetí plastidů mladým plžem zvyšuje nebo naopak snižuje expresi mnoha genů. Aktivují se například geny pro rozpoznání membránových molekul plastidů nebo pro ochranu před oxidačním stresem.
Chan Ch. X. et al., Mol. Biol. Evol., DOI: 10.1093/molbev/msy061
Ke stažení
článek ve formátu pdf [483,73 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2
Jiří Beneš, Ladislav Machala | 1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty 
Pavel Surynek | 1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy
Pavel Hošek | 1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...
Sledujte nás na sociálních sítích