Rostliny chráněné nechráněné

Ad Vesmír 96, 572, 2017/10

Článek mne velmi potěšil a doufám, že se tento projekt podaří dotáhnout do konce. […] Textů na téma invazivních rostlin již bylo ve Vesmíru několik a přesto jsou i nadále vysazovány nepůvodní druhy a kultivary, které – jak píšete – znehodnotí biologický potenciál daného místa. […] Některé invazivní rostliny pak regulujeme z veřejných financí, ale původní druhy nevysazujeme.

Připadá mi, že mezi zastánci původních druhů (biologové, ochránci přírody) a zastánci nepůvodní výsadby (zahradní architekti) ani neprobíhá komunikace,… Často mě i děsí názory některých zahradních architektů, že původní druhy jsou ošklivé (myšleno – kvetou krátkou dobu, málo se vyvětvují, jsou pouze zelené). Stejně tak velmi zaníceně prosazují, že buk má být červený kultivar a dub kultivar s obvodem koruny 2–4 metry, aby to bylo pěkné. […]

Jak je při tom všem možné, že invazivní druhy jsou stále dostupné v zahradnických školkách? Ohrožené, ubývající druhy přitom neseženete, nikdo je neprodává, nikdo je nepěstuje. Důvodem není vždy jen to, že by jejich rozmnožování bylo moc náročné (i když tento faktor samozřejmě bývá přítomen). […] Na některé ohrožené rostliny musí mít školka povolení, případně není dovoleno je vysazovat.

Zajímavým příkladem je pak bledule jarní (Leucojum vernum), patřící podle zákona o ochraně přírody a krajiny mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Je chráněna ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích, včetně biotopu. […] Nelze je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny, přitom však není problém si objednat cibulky, dovážené z Holandska, proto je má mnoho lidí doma na zahrádce. […]

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.