Praxe Raumplanu

Na svazích rakouského vrchu Kreuzberg nad Reichenau, tradičním letoviskem Vídeňanů, kde měla svou rezidenci i císařská rodina, stojí velký dřevěný dům, který zdánlivě odpovídá místní tradiční typologii. Přáním Paula Khunera byl moderní venkovský dům v horách a jeho stavbou pověřil architekta Adolfa Loose.

Potravinářský magnát Paul Khuner, jehož firma vyráběla i proslulý „kunerol“, už měl s principy Loosova architektonického přístupu osobní zkušenost. V roce 1907 totiž Adolf Loos navrhoval manželům Khunerovým zařízení jejich vídeňského bytu, který podle vyjádření jeho obyvatel dokázal v období rychle se střídajících módních vln odolávat pomíjivým trendům. Proto se na Loose ke konci dvacátých let obrátili znovu s podstatně náročnějším zadáním rodinné rezidence v přírodním prostředí. Tehdy architekt Loos zřejmě pomáhal také s výběrem stavební lokality v této oblíbené oblasti Semmeringu.

Dvojice domů pro rodinu Khunerových, tedy vlastní rezidence a podstatně menší stavba pro personál, je osazena do velmi strmého svahu. Zvenku se hlavní obytný objekt nutně nevymyká z charakteru zdejší zástavby. Dřevěný srub s masivními, ale přesto posuvnými okenicemi se otevírá hlavním štítem do hlubokého údolí a směřuje tak k severu. Celek uzavírá poměrně plochá sedlová střecha, která koresponduje s Loosovým požadavkem na vhodné stavění v hornatém terénu. V sousedství horských masivů by měl totiž architekt uplatnit horizontální linie, aby dosáhl harmonického účinku, ale rovněž aby se přizpůsobil klimatickým podmínkám panujícím v horách. Plošší střecha totiž umožňuje snadný výstup bez nebezpečí uklouznutí a pádu, a proto z ní lze pohodlně shazovat sníh podle skutečné potřeby, a nikoli jen pasivně vyčkávat, až sníh začne tát a nebezpečně sjíždět sám od sebe.

Kontextuálně pojatý exteriér domu skrývá nadmíru rafinované řešení vnitřních prostor. Adolf Loos zde aplikoval své inovativní řešení, pro které zavedl termín Raumplan. Ten značí takový architektonický prostor, který je koncipován v objemech jednotlivých místností namísto konvenčního dělení objektu na jednotlivá podlaží. Interiér budovy, která byla navržena podle principu Raumplanu, má proto konkrétní místnosti nejen odlišně veliké, ale i různě vysoké.

Také v domě manželů Khunerových na Kreuzbergu Adolf Loos bohatě rozvinul interiérové možnosti řešení Raumplanu. Vnitřku stavby dominuje převýšený prostor bývalého obývacího pokoje, ke kterému se jako k jádru celého organismu přimykají další místnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že rodina Khunerů byla židovského původu a dokázala včas odejít ze země před příchodem nacistů, pozbyl jejich dům svou původní funkci a dnes je provozován jako penzion a restaurace. Nové využití objektu umožňuje každému návštěvníkovi detailně zkoumat principy Raumplanu a kriticky posuzovat jeho skutečný přínos jednotlivým místnostem. Při jejich důkladném studiu totiž efektně koncipované výškové úrovně nemusejí vždy nutně obstát před kritickou analýzou skutečných potřeb uživatelů budovy. V sousedství mnoha bezpochyby citlivě vyladěných prostor se totiž vyskytují také problematická místa, která důsledná aplikace Raumplanu nijak neobohacuje.