i
Adaptace k potápění
| 4. 6. 2018 | Vesmír 97, 333, 2018/6
Bajauové, obývající pobřežní oblasti Malajsie, Indonésie a Filipín, jsou mistry v potápění. Bez přístrojů se potápějí až do 70 m. Odolnost vůči hypoxii jim zajišťuje mimo jiné o 50 % větší slezina, která dokáže rychle uvolnit do oběhu velké množství červených krvinek. Velkou slezinu mají i ti Bajauové, kteří se nepotápějí, což naznačuje geneticky podmíněnou adaptaci. Srovnání genomů různých populací z téže oblasti tuto hypotézu potvrdilo. Bajauové se od svých sousedů liší variantou genu PDE10A, který ovlivňuje tvorbu thyroxinu a zprostředkovaně i velikost sleziny.
Ilardo M. A. et al., Cell, DOI: 10.1016/j.cell.2018.03.054
Ke stažení
článek ve formátu pdf [483,73 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...