i
Mezidruhové učení
| 2. 5. 2018 | Vesmír 97, 265, 2018/5
Schopnost na učit se nové věci od příslušníků jiného druhu je známa u ptáků a u několika dalších živočichů. Nyní ji biologové poprvé experimentálně doložili i u letounů. Nejprve naučili listonosa bělohrdlého (Lophostoma silvicolum, vpravo) spojit si počítačem generovaný, v přírodě se nevyskytující zvuk s jeho oblíbenou potravou. Pak k němu pustili listonosa žáboržravého (Trachops cirrhosus, vlevo). Pozorováním se od svého „učitele“ naučil vyhledat potravu podle nového zvuku stejně rychle jako od příslušníků svého druhu (v průměru stačilo 18 opakování).
Patriquin K. J. et al., Science Advances, DOI: 10.1126/sciadv.aaq0579
Ke stažení
článek ve formátu pdf [448,28 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje
Štefan Vilček | 7. 7. 2026
Pri vysvetľovaní pôvodu celosvetovej pandémie covid-19 spôsobenej vírusom SARS-CoV-2 vznikajú rôzne hypotézy. Kým jedna podporuje zoonotický pôvod...
Krajinou hojnosti 
Díky zapojení environmentální archeologie se dosud jen útržkovitě poznaná mezolitická etapa naší prehistorie proměňuje v živý svět každodenních...











