i
Mezidruhové učení
| 2. 5. 2018 | Vesmír 97, 265, 2018/5
Schopnost na učit se nové věci od příslušníků jiného druhu je známa u ptáků a u několika dalších živočichů. Nyní ji biologové poprvé experimentálně doložili i u letounů. Nejprve naučili listonosa bělohrdlého (Lophostoma silvicolum, vpravo) spojit si počítačem generovaný, v přírodě se nevyskytující zvuk s jeho oblíbenou potravou. Pak k němu pustili listonosa žáboržravého (Trachops cirrhosus, vlevo). Pozorováním se od svého „učitele“ naučil vyhledat potravu podle nového zvuku stejně rychle jako od příslušníků svého druhu (v průměru stačilo 18 opakování).
Patriquin K. J. et al., Science Advances, DOI: 10.1126/sciadv.aaq0579
Ke stažení
článek ve formátu pdf [448,28 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Proč všichni řeší kreatin 
Adam Obr | 27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...
Geopolitika versus klima 
Barbora Halašková, Adam Kočí | 27. 12. 2025
Lidskou činnost v Arktidě vždy omezovalo nehostinné klima a specifické přírodní podmínky. Hustota osídlení proto byla vždy extrémně nízká, tvořily...
Migrace v pravěku střední Evropy
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
















