Aktuální číslo:

2,2

| 2. 5. 2018

| Vesmír 97, 263, 2018/5

Jasnost typické supernovy stoupá v řádu týdnů. Až v posledních letech astronomové objevili díky pokroku pozorovacích technik několik supernov, které nejvyšší jasnosti dosáhly během několika dní. Rekordmankou mezi nimi se nyní stala supernova KS N 2015K. Na maximum se dostala už za 2,2 dne a za 6,8 dne její jasnost poklesla na polovinu. Zaznamenala ji sonda Kepler, která vybraný úsek oblohy snímkuje každých třicet minut, takže vývoj supernovy je nebývale dobře zdokumentován. Její světelná křivka neodpovídá radioaktivnímu rozpadu prvků jako u supernov typu Ia.

Ze simulací vyplynul nejpravděpodobnější scénář: hvězda nejprve odvrhla část hmoty, takže ji před explozí obklopovala obálka hustého plynu. Do ní později supernova expandovala, čímž vznikla rázová vlna, jejíž světelné důsledky Kepler pozoroval.

Rest A. et al., Nature Astronomy, DOI: 10.1038/s41550-018-0423-2

Ke stažení

článek ve formátu pdf [448,28 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora