i

Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Tváří v tvář

Nejstarší masky lidstva
 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 238, 2018/4

Jeruzalémské muzeum Izraele vystavuje soubor nejstarších nalezených masek z Blízkého východu. O jejich významu pro tehdejší obyvatele nic nevíme. Zůstávají nám jen domněnky.

Jeruzalémské Muzeum Izraele vystavuje soubor vápencových masek nalezených v posledních desetiletích v Judské poušti. Masky jsou staré 9000 let a spadají do stupně B předkeramického neolitu. Ojedinělé masky nalezené v Evropě a na Blízkém východě sice pravděpodobně pocházejí i ze starších období, ale v tomto případě jsme konfrontováni s celou skupinou individuálních, umělecky velice hodnotných předmětů, které mají na obou stranách otvory, které jednoznačně sloužily k uvázání masky na lidskou tvář anebo k připevnění na nějakou tyč či tělo masky.

O celkem obvyklém používání masek v o něco mladších obdobích neolitu svědčí skalní kresby, takže tato interpretace je pravděpodobná. Dál se dá říct, že masky pravděpodobně souvisejí s kultem mrtvých a že byly – opět podle svědectví skalního umění – využívány při nějakých kolektivních ceremoniálních pochodech a tancích. Vše ostatní jsou dohady, a proto kurátoři výstavy velice rozumně rezignovali na nějaké diskutabilní interpretace a vědomě se na masky dívají z pohledu současného umění jako na předměty, které k nám hovoří podobně jako obrazy francouzské moderny počátku 20. století. Nerozumíme jejich jazyku, jen cítíme jeho naléhavost.

Palestina je historicky označována jako geografické území ležící mezi Středozemním mořem a řekou Jordánem. Z archeologického i kulturního hlediska jde o významný most mezi Afrikou a Asií. Zapomeňme na současnou jasnou hranici obou kontinentů – ta vznikla až vykopáním Suezského kanálu. Ještě před tím představovaly pobřežní cesty poměrně snadný průchod od Anatolie až po nilské údolí. Anatolii i Palestinu si sice představujeme jako průchozí oblast, která pulzuje environmentálními uprchlíky, jež uvedly do pohybu suché periody, ale ve skutečnosti je to bohatý soubor mikroregionů s lokálními kulturami, které mohly trvat celá tisíciletí. Záleží jen na nás, zda zdůrazníme dynamický, migrační ráz oblasti, anebo právě naopak stabilitu komunit v nepříliš atraktivních semiaridních oblastech jako např. v Negevské či Judské poušti.

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné