i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Tváří v tvář

Nejstarší masky lidstva
 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 238, 2018/4

Jeruzalémské muzeum Izraele vystavuje soubor nejstarších nalezených masek z Blízkého východu. O jejich významu pro tehdejší obyvatele nic nevíme. Zůstávají nám jen domněnky.

Jeruzalémské Muzeum Izraele vystavuje soubor vápencových masek nalezených v posledních desetiletích v Judské poušti. Masky jsou staré 9000 let a spadají do stupně B předkeramického neolitu. Ojedinělé masky nalezené v Evropě a na Blízkém východě sice pravděpodobně pocházejí i ze starších období, ale v tomto případě jsme konfrontováni s celou skupinou individuálních, umělecky velice hodnotných předmětů, které mají na obou stranách otvory, které jednoznačně sloužily k uvázání masky na lidskou tvář anebo k připevnění na nějakou tyč či tělo masky.

O celkem obvyklém používání masek v o něco mladších obdobích neolitu svědčí skalní kresby, takže tato interpretace je pravděpodobná. Dál se dá říct, že masky pravděpodobně souvisejí s kultem mrtvých a že byly – opět podle svědectví skalního umění – využívány při nějakých kolektivních ceremoniálních pochodech a tancích. Vše ostatní jsou dohady, a proto kurátoři výstavy velice rozumně rezignovali na nějaké diskutabilní interpretace a vědomě se na masky dívají z pohledu současného umění jako na předměty, které k nám hovoří podobně jako obrazy francouzské moderny počátku 20. století. Nerozumíme jejich jazyku, jen cítíme jeho naléhavost.

Palestina je historicky označována jako geografické území ležící mezi Středozemním mořem a řekou Jordánem. Z archeologického i kulturního hlediska jde o významný most mezi Afrikou a Asií. Zapomeňme na současnou jasnou hranici obou kontinentů – ta vznikla až vykopáním Suezského kanálu. Ještě před tím představovaly pobřežní cesty poměrně snadný průchod od Anatolie až po nilské údolí. Anatolii i Palestinu si sice představujeme jako průchozí oblast, která pulzuje environmentálními uprchlíky, jež uvedly do pohybu suché periody, ale ve skutečnosti je to bohatý soubor mikroregionů s lokálními kulturami, které mohly trvat celá tisíciletí. Záleží jen na nás, zda zdůrazníme dynamický, migrační ráz oblasti, anebo právě naopak stabilitu komunit v nepříliš atraktivních semiaridních oblastech jako např. v Negevské či Judské poušti.

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné