Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Zkušenosti mořeplavce

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 125, 2018/3

Ad Vesmír 96, 554, 2017/10

Pravděpodobně má každý z nás své kultovní knížky, které mu z různých příčin trvale utkvěly v povědomí. Pro mne je jednou z takových útlá, leč nezapomenutelná knížka Alaina Bombarda Trosečníkem z vlastní vůle. Autor, možná ne graduovaný vědec, ale zkušený mořeplavec, na vlastním těle dramaticky drsně vyzkoušel předpoklady možností záchrany trosečníků na širém oceánu, které zásadně odporují dosavadním tradicím. Ne vědecké zkoumání od stolu v laboratoři, ale nekompromisní pokus vsazením vlastního života, podstoupením mnohaměsíčních útrap. Pokus úspěšný a v důsledku zásadním způsobem měnící dosavadní teorie o možnostech záchrany životů ztroskotanců na širém oceánu a jejich praktické uplatňování.

Bombard na vlastním prožitku prokázal:

Že lze po limitovanou dobu cca 10 dnů v extrémních podmínkách saturovat trosečníkovu potřebu vody režimovým popíjením mořské vody (o salinitě Středozemního moře a Atlantického oceánu).

  1. Po výrazně delší dobu lze potřebu vody saturovat lisováním drtě z těl mořských ryb.
  2. Další nutriční potřeby může trosečník krýt lovem krilu, mořských řas a jiných malých organismů.
  3. Proč autor ve svém článku výsledky Bombardova experimentu alespoň nezmínil?

Leopold Kukačka, Ústí nad Labem

Text otázky byl redakčně krácen a upraven

Odpověď autora: Bombardova plavba v roce 1952 byla zatížena různými podezřeními. Jeho cíl byl především povzbudit trosečníky, často umírající strachem už po třech dnech. Ačkoliv zprvu měl u břehu skupinu známých na zakotvených nafukovacích člunech po několik dní bez vody, výsledek byl nepřesvědčivý. Proto se vydal v plném zdraví sám na cestu, kterou tak tak přežil. Z dnešního pohledu experiment neměl charakter vědecky ověřeného pokusu, proto se do mého článku nehodil. Bombardova tvrzení nadto záhy zpochybnil na základě své vlastní velmi strastiplné cesty také lékař a námořník Hannes Lindemann, se kterým se Alain Bombard setkal po své slavné cestě. Lindemann nakonec došel k závěru, že Bombard by s pitím mořské vody (pár decilitrů za den) a nápoje z vymačkaných ryb nepřežil, pokud by k tomu nepil ještě dešťovou vodu. Dobrý trik byl příjem vitaminů z přefiltrovaných řas a sinic, jsou-li během cesty dostupné. Lindemannovy zkušenosti s reakcí na nedostatečné zásoby pitné vody převzala do svých doporučení Světová zdravotnická organizace. Bombardův autopokus a návod postupného a včasného popíjení malých množství mořské vody nikoliv. Ve své odpovědi na otázku jsem se omezil na fyziologické možnosti lidského těla a známá a ověřitelná fakta o zdrojích vody na moři, a záměrně jsem neuváděl zkušenosti přeživších. Ty mohou být velmi individuální, podle konkrétního zdravotního a psychického stavu a jiných okolností, o kterých se v článku zmiňuji už v prvních větách.

František Vyskočil, Fyziologický ústav AV ČR a PřF UK, Praha

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorech

Leopold Kukačka

František Vyskočil

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné