i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Třídění z hlediska stability

Objevili základní evoluční proces už staří Řekové?
 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 180, 2018/3

Víte, co mají společného diferenciální a infinitezimální počet, neeukleidovská geometrie, buněčná teorie nebo zákony termodynamiky? Všechny tyto důmyslné a nezřídka komplikované koncepty vznikly dříve než na první pohled „primitivní“ princip přirozeného výběru. Jak je možné, že ho popsal až Charles Darwin v polovině 19. století? A o jakých evolučních mechanismech uvažovali myslitelé dávno před ním? Nepřišli náhodou na něco důležitého?

Princip přirozeného výběru se nám přitom dnes zdá naprosto samozřejmý. Náhled, že se potomstvo každého páru až na drobné rozdíly podobá rodičům, že nejvíce potomků zanechají jedinci nejlépe přizpůsobení prostředí a že to musí vést ke stále lepšímu přizpůsobování daným podmínkám, je srozumitelný i dětem předškolního věku. Historiky i přírodovědce proto již více než 150 let trápí otázka, jak je možné, že princip přirozeného výběru popsal až Charles Darwin v polovině 19. století.

Jedno z možných vysvětlení této záhady nabízí tzv. princip sociomorfního modelování, podle kterého v přírodě máme daleko větší šanci si všimnout jevů, jež nějakým způsobem odrážejí rysy společnosti, ze které pocházíme. Nemělo by nás proto vůbec překvapovat, že byl Darwinův model přirozeného výběru formulován teprve v Anglii poloviny 19. století.1) Všeobecné nahlédnutí tohoto procesu totiž umožnil až srovnatelný konkurenční boj větších i menších podniků, bank a korporací, který na vrcholu průmyslové revoluce vedl k bezprecedentnímu rozvoji ekonomiky, vědy, techniky a společnosti. O nějakých sto až dvě stě let dříve, kdy docházelo jen k pomalému rozvoji samostatných ekonomických subjektů, konkurenční boj se společnost snažila eliminovat a řemeslníci byli spojení v ceších zaručujících stabilní ceny, kvalitu a objem vyrobeného zboží, by podobný náhled byl o mnoho těžší.

Různé v širokém smyslu slova evolucionistické úvahy se nicméně objevovaly i dříve. První jsou staré více než dva tisíce let. Nejvýznačnějším z těchto archaických konceptů je patrně Empedoklova představa zoogonie – počátku živých tvorů na Zemi. Ti podle známého předsokratovského myslitele vznikali spojováním jednotlivých údů a orgánů, které v raném období své existence Země plodila sama od sebe. Protože ke spojování částí těl docházelo nahodile, povstávaly většinou neživotaschopné zrůdy. Občas se ale objevila efektivní kombinace, která přežila i do dalších, z hlediska plodivé síly chudších období a dala základ některému z dnešních druhů. Současným organismům tedy podle Empedokla nedal vzniknout přirozený výběr, ale jakési třídění na základě životaschopnosti.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorech

Jan Toman

Jaroslav Flegr

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.