i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Les místo chladničky

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 132, 2018/3

Jednotlivé druhy rostlin nežijí v globálních podmínkách, ale na konkrétních lokálních stanovištích se specifickou kombinací podmínek prostředí. Povídání o globálních změnách a oteplování, i kdyby nám rozuměli, nebudou brát moc vážně. Zásadní jsou pro ně pochopitelně konkrétní změny, které se týkají jejich bezprostředních životních podmínek. Z globálního pohledu dochází vlivem oteplování k zvýhodňování druhů, které jsou přizpůsobené teplejším podmínkám, a k snižování počtu organismů adaptovaných na zvládání chladu. Takové změny můžeme označit za obecnou globální „termofilizaci“ rostlinných společenstev. Neplatí to ale bezezbytku ve všech typech vegetace, příkladem mohou být lesy temperátního klimatického pásu.

Pod korunovým zápojem vzrostlých lesních porostů panuje zcela jiné mikroklima, které se výrazně liší od toho globálního, a globální změny sem doléhají se zpožděním. Rozsáhlé lesní porosty omezují kolísání teploty a její prudký nárůst např. během letních veder. Kompaktní lesní zápoj má navíc vliv i na vlhkost, která je v lese oproti bezlesým plochám vyšší a pomáhá druhům v podrostu lépe se vyrovnat s periodami sucha během roku. Lesy tak omezují působení makroklimatických změn na společenstva rostlin v podrostu a vytvářejí prostředí, které příliš nepřeje snadnému šíření teplomilných druhů rostlin. Pochopitelně záleží na hustotě korun stromů, protože čím jsou stromy hustěji olistěné, tím méně teplomilných druhů se pod nimi vyskytuje. Lesy v mírném klimatickém pásu navíc pod vlivem oteplování spíše houstnou, takže svůj efekt zmírňující dopady klimatických změn v jejich podrostu ještě zvyšují. Jedná se o pěkný příklad zpětné vazby, kdy si lesní ekosystém udržuje svoje životní prostředí navzdory měnícím se okolním podmínkám. Přitom se vkrádají přinejmenším dvě otázky, které spolu úzce souvisejí. Jak dlouho ještě dokáže les vzdorovat vzrůstajícím teplotám? Tou druhou je otázka vlivu člověka.

Opakovanými zásahy do kompaktního lesního zápoje těžbou dřeva a fragmentací porostů omezujeme zmiňovaný ochlazovací vliv. Dveře pomyslné chladničky často otvíráme, a tím stále více ohříváme a vysušujeme vnitřní prostory. Tento vliv dokumentuje nárůst teplot a snížení vlhkosti v člověkem ovlivněných lesích následované nástupem teplomilných druhů. Jak dlouho bude lesní chladnička vzdorovat globálním změnám, záleží na jejím dobrém stavu a našem chování.

Pieter de Prenne et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1311190110

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné