Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Hrátky sobeckých chromozomů

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 132, 2018/3

Jak si matčiny „sobecké“ chromozomy zařídí, aby při početí potomka nevypadly ze hry?

My lidé máme dědičnou informaci rozdělenou do třiadvaceti dvojic chromozomů. V každé dvojici jsme zdědili vždy jeden chromozom od otce a druhý od matky. Svým potomkům předáváme jen jednu sadu třiadvaceti chromozomů. Ženy je uloží do vajíčka, muži do spermie. Výběr chromozomů pro vznikající pohlavní buňku by měl proběhnout náhodně. Se stejnou pravděpodobností by mohlo v pohlavní buňce skončit všech třiadvacet chromozomů „mateřského“ původu nebo třiadvacítka pocházející od otce či jakákoli jiná kombinace výběru mateřských a otcovských chromozomů. Tak to také předpokládá první Mendelův zákon dědičnosti.

Záhada sobeckých chromozomů

Při tvorbě spermií je celkem jedno, kde který chromozom skončí, protože výsledkem dělení zárodečných buněk ve varleti jsou pouze spermie schopné oplodnit vajíčko. Ve vajíčku je situace složitější. Polovina chromozomů zůstává ve vajíčku a druhá je vyhozena jako odpad do tzv. pólového tělíska. Zatímco chromozomy setrvávající uvnitř vajíčka se budou podílet na dědičné informaci potomka, dědičná informace chromozomů odhozených do pólového tělíska je nenávratně ztracena.

Už delší dobu se ví, že některým chromozomům se do odpadkového koše pólového tělíska nechce a dělají vše pro to, aby zůstaly ve vajíčku.1) Jak to dokážou? Jak se vyhnou loterii při dělení dědičné informace? Jak prosadí své vlastní zištné zájmy? Do tajů „sobeckých chromozomů“ velmi důkladně nahlédl mezinárodní tým pod vedením Michaela Lampsona z Pensylvánské univerzity ve studii publikované časopisem Science.2) Členem týmu byl i český biolog Lukáš Chmátal působící v současné době na Massachusettské technice (MIT).

Asymetrické vřeténko

K rozdělení chromozomů v buňce dochází s přispěním mašinérie tzv. dělicího vřeténka. To je tvořeno vlákny mikrotubulů, která se sbíhají v protilehlých pólech. Páry chromozomů se nacházejí v „rovníkové“ části dělicího vřeténka, kde je každý chromozom připojený k mikrotubulům částí zvanou centromera. Vřeténko s chromozomy je ve vajíčku staženo vlákny bílkoviny aktinu na periferii. Následně se chromozomy ve vřeténku rozdělí na dvě skupiny a mikrotubuly je transportují k pólům vřeténka. Jedna polovina chromozomů skončí na okraji vajíčka, kde je vyhozena do „odpadkového koše“ pólového tělíska. Druhá, šťastnější polovina chromozomů směřuje k pólu vřeténka natočenému do středu vajíčka a ta v pohlavní buňce zůstane.

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné