Aktuální číslo:

2019/5

Téma měsíce:

Sport

První krok na cestě k rýži C4?

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 66, 2018/2

Rostliny s fotosyntézou typu C4 dokážou fixovat oxid uhličitý účinněji než ty s běžnější a déle známou fotosyntézou C3 a mají také vyšší výnosy. Podstatou je předběžná fixace oxidu uhličitého v cytoplazmě za vzniku organických kyselin se čtyřmi atomy uhlíku a jejich pozdější dekarboxylace (Vesmír 91, 35, 2012/1). Tím se v chloroplastech zvyšuje koncentrace CO2 a stoupá karboxylační aktivita klíčového enzymu rubisco na úkor aktivity oxygenační. Předběžná fixace probíhá nejčastěji v cytoplazmě buněk listového mezofylu a fixace v chloroplastech buněk pochev cévních svazků.

Fotosyntézu C4 má z důležitých zemědělských plodin zejména kukuřice. V posledních letech jsme svědky velkého úsilí o „přenesení“ fotosyntézy C4 do rýže (Vesmír 92, 264, 2013/5). Nejsme ale tak úspěšní, jak očekávali optimisté, i když nejnověji se zřejmě podařilo zopakovat klíčový krok. Vede k přeměně anatomické stavby listu typické pro rostliny C3 na stavbu, jaká asi existovala na počátku evoluce rostlin C4. Nazývá se „anatomie proto-Kranz“ („Kranz Anatomie“ je tradiční německý termín pro věnčitou anatomickou stavbu listů rostlin C4). Cévní svazky v mezofylu listů rýže jsou obaleny vnitřní a vnější pochvou. Zatímco buňky mezofylu obsahují velké chloroplasty, v buňkách obou pochev jsou jen drobné chloroplasty a nepočetné mitochondrie.

Po genetické transformaci nezralých embryí rýže pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens roste objem chloroplastů a zvýší se počet mitochondrií v buňkách obou pochev. Hromadí se také fotosyntetické enzymy a zvyšuje se počet plazmodesmů – spojení mezi buňkami. U transformovaných rostlin se vytvoří listy s „anatomií proto-Kranz“. Dokazují to snímky ze světelného a elektronového mikroskopu i kvantifikace enzymu rubisco a jeho aktivázy.

Tak byl patrně učiněn první, klíčový krok k umělému vytvoření rýže C4. Další pokusy ukázaly, že rychlost fotosyntézy se u transformované rýže nezvýšila. Poměr fotosyntetizujících pletiv pochev cévních svazků k mezofylu je zde ale nízký. S přechodem na „anatomii proto-Kranz“ se však výnosová zdatnost rostlin ani nesnížila. Snad proto může být tato cesta k vytvoření rýže C4 slibná, i když bude asi ještě dlouhá.

Current Biology 27, 3278–3287, 2017, DOI: 10.1016/j.cub.2017.09.040

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci

Prokop Závada, Petr Brož  |  20. 5. 2019
V roce 1783 došlo na Islandu k erupci sopky Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny, které se během erupce...
Svaly z prášků, svaly v prášku?

Svaly z prášků, svaly v prášku?

Doménou zneužívání anabolik není jen vrcholový sport. Umělé zvýšení výkonnosti, nárůst svalů, ale i sebevědomí, bez ohledu na důsledky, láká mnohé...
Sport a mýtus o sedavé společnosti

Sport a mýtus o sedavé společnosti uzamčeno

Ondřej Špaček  |  6. 5. 2019
„Češi se přestávají hýbat, změnit to chce projekt ‚Česko sportuje‘.“ Tímto titulkem u tiskové zprávy zahájil před šesti lety Český olympijský...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné