Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

O požívání sága

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 743, 2018/12

1878: Znamenitý anglický zoolog Wallce, který Novou Guineu důkladně proskoumal, vyjadřuje se o palmě ságové následujícím způsobem: Zajisté jest to neobyčejný úkaz, přesvědčíme-li se, jak jediný kmen stromu 20 stop délky a 5 stop v průměru v chléb se promění, aniž by bylo k tomu zapotřebí větší práce, než jaké se vyžaduje při výrobě mouky z pšenice. Strom pravé velikosti poskytuje 30 svazků ságových po 30 librách. Z 30 liber mouky ságové může se upéci 60 koláčů, z nichž 3 na libru jdou. Ztráta na váze vysvětluje se prcháním vodnatého obsahu. Pět takových koláčů postačí k nasycení dorostlého muže. Dostane-li se tudíž z jediného stromu 1800 koláčů, které váží 600 liber, postačí tyto pro roční výživu dorostlé osoby. Dva muži mohou pohodlně v 5 dnech sága z jednoho stromu dobýti. Postačí tudíž práce pouze 10 dnů, aby si jediný muž mouku ságovou pro celý rok zaopatřil, ovšem když jest vlastníkem palmy ságové. Avšak nyní není žádná palma bez pána, tak že si je chudí lidé kupovati musejí, a sice stojí jeden strom 5–6 rupií (asi 9 marků). Obyčejná mzda denní činí 25 dentů (asi 33 pfenniky), tak že výlohy za 1800 koláčů ságových anebo za roční výživu na 12 šillingů (12 marek) se páčí. Láce tato jest však pravou klatbou a žádným požehnáním pro tamější krajinu, neboť všichni jedlíci sága žijí v hrozné bídě, poněvadž se štítí práce. Nebo čím více usnadňuje příroda člověku výživu, tím více hledí si on pokoje a odpočinku. A jedině tam, kde práce denním zvykem, ano nutnou potřebou se stává, jest největší hmotný blahobyt.
y. (Vesmír 8, 60, 5/1878)

„Všichni jedlíci sága žijí v hrozné bídě, poněvadž se štítí práce.““

 

2018: Palma ságovník pravý (Metroxylon sagu) roste i v bažinatých oblastech, kde lze jiné plodiny pěstovat jen s obtížemi. Jeden kmen poskytuje až 300 kg mouky (v suché váze), která je tvořena asi z 94 % škrobem a obsahuje minimum vlákniny, proteinů a tuků. Jde tedy o kaloricky bohatou potravinu, která pro některé populace historicky představovala základní potravinu, sama o sobě však pro plnohodnotnou výživu nestačí. Přirozený porost skýtá výnos 2,5 až 5 tun sága na hektar, zemědělskou péčí se lze dostat až na 25 tun – mnohem více než u jiných v regionu pěstovaných plodin.

Není zřejmé, zda formulace o novoguinejských domorodcích štítících se práce pochází od redaktora Vesmíru, nebo přímo od slavného Alfreda Russela Wallace. Obojí je možné, v té době nebyly podobné antropologické komentáře v duchu environmentálního determinismu nijak vzácné a nikdo se nad nimi nepozastavoval.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné