i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Mikrobiologie na silnici

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 618, 2018/11

Na rozdíl od představ šířených reklamou zdraví a hygiena nejsou v přírodě spojeny s dezinfekcí a sterilitou. (Mýval se ve vodě sice rád cachtá, její čistotu ale nijak zvlášť neřeší.) Vnitřní prostředí živočichů chrání imunitní systém, na rozhraních mezi vnějším a vnitřním prostředím (kůže, sliznice – zažívací trakt, dýchací cesty, genitálie) hrají klíčovou roli jejich mikrobiomy. To jsou stabilní společenství mikroorganismů, která osidlují tato místa, žijí zde ve vzájemné rovnováze a těží z mírové koexistence s hostitelem. Zdravý mikrobiom se reguluje sám a nově příchozímu organismu (možnému patogenu) většinou vůbec nedá příležitost se prosadit. Složení mikrobiomu je proměnlivé i mezi jedinci stejného druhu, mezidruhové rozdíly bývají značné. K pochopení zákonitostí, které v této oblasti biologie platí, je nutné získat a vyhodnotit data z velkého počtu analýz.

Mikrobiologové z Oklahomské univerzity v Normanu (USA) využili zajímavou cestu, jak si ke studiu opatřit vzorky z divoce žijících druhů. Vyšli z předpokladu, že mikrobiální osádka se po smrti zvířete mění relativně pomalu, a zaměřili se na čerstvé oběti automobilové dopravy (prodleva mezi smrtí a odběrem do 10 hodin). Vzorky odebírali přímo na místě nálezu z tělních otvorů v dobře zachovalých částech zvířete. Během dvou let se podařilo uskutečnit 3659 odběrů. Nejčastěji nalezeným zvířetem byla vačice virginská (Didelphis virginiana), následovali veverka popelavá (Sciurus carolinensis), mýval severní (Procyon lotor), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus) a skunk pruhovaný (Mephitis mephitis). Vačice byla rovněž zdrojem největšího počtu nově popsaných kmenů bakterií. Výtěr z ucha jedince nalezeného na dálnici číslo 9 poskytl mimo jiné dva kmeny bakterií, příslušníků rodů Pseudomonas a Serratia, produkujících látky ze skupiny depsipeptidů, jež u kvasinky Candida albicans účinně brzdí schopnost tvořit biofilm. Vzhledem k tomu, že tvorba biofilmu přímo souvisí se schopností patogenů osidlovat organismus hostitele a jmenovaná kvasinka je nejčastější příčinou lidských mykóz, mohlo by jít o začátek cesty k novému léčivu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...