Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jak vejděříte?

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 676, 2018/11

Jedna z prvních frází, kterou se učíme při osvojování si cizích jazyků, je základní otázka společenské konverzace: Jak se máte?, Jak se vede? apod. Zaujmout českého mluvčího ale nemusí jen exkurze do cizích jazyků mezi fráze široce známé, zajímavým spojením je i české nářeční Jak vejděříte?

Ačkoliv je možné takovýto dotaz zaslechnout např. na Českomoravské vrchovině, zdroje nářečního materiálu z Archivu lidového jazyka ÚJČ AV ČR o slovese vejděřit pocházejícím ze zmiňované společenské fráze mlčí. V severovýchodočeské nářeční oblasti byl zachycen pouze výraz vejdeřit se ve významu „opracovávat dřevo jen s obtížemi“. Sloveso je navíc zaznamenáno ve variantě bez háčku, uvedeno je užití: prkno se vejdeří, při hoblování se chlupatí, vytrhují se třísky. S tím pak souvisí spojení vejděřivý dřevo, tj. „dřevo, které se nedaří dobře opracovat, ohoblovat pro jeho nepravidelnost apod.“ (zachyceno i ve středočeské nářeční oblasti).

Adjektivum vejděřivý se objevuje také v Česko-německém slovníku F. Š. Kotta z konce 19. století. Příkladové souvětí obsahuje i příbuzné substantivum vejdeří, avšak opět ve variantě bez háčku: dřevo nepravidelného líta dělá při řezání vejdeří, je vejděřivé, význam postihnut není. Lze se však domnívat, že se opět jedná o takovou práci se dřevem, která je problematická.

Stále však přetrvává otázka, zda je někde zachycen výraz vejděřit týkající se aktuálního rozpoložení člověka. Jeden z internetových slovníků, který tvoří sami uživatelé, takové vejděřit zmiňuje. Autor hesla zaznamenal dokonce spojení Tak jak jste si včera vejděřili? a na základě toho připisuje slovesu význam „užívat si něco“. Znáte toto sloveso i vy? A v jakém významu?

Sloveso vejděřit se pro svou ojedinělost a specifičnost asi nedostane mezi hesla všeobecného výkladového slovníku současné češtiny a patrně brzy zcela z užívání vymizí, přesto je důležité se nad ním pozastavit a snažit se ho zachytit např. alespoň ve Slovníku nářečí jazyka českého. S mizejícími slovy totiž mizí i kousek skutečnosti, kousek našeho světa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...