Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Jak vejděříte?

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 676, 2018/11

Jedna z prvních frází, kterou se učíme při osvojování si cizích jazyků, je základní otázka společenské konverzace: Jak se máte?, Jak se vede? apod. Zaujmout českého mluvčího ale nemusí jen exkurze do cizích jazyků mezi fráze široce známé, zajímavým spojením je i české nářeční Jak vejděříte?

Ačkoliv je možné takovýto dotaz zaslechnout např. na Českomoravské vrchovině, zdroje nářečního materiálu z Archivu lidového jazyka ÚJČ AV ČR o slovese vejděřit pocházejícím ze zmiňované společenské fráze mlčí. V severovýchodočeské nářeční oblasti byl zachycen pouze výraz vejdeřit se ve významu „opracovávat dřevo jen s obtížemi“. Sloveso je navíc zaznamenáno ve variantě bez háčku, uvedeno je užití: prkno se vejdeří, při hoblování se chlupatí, vytrhují se třísky. S tím pak souvisí spojení vejděřivý dřevo, tj. „dřevo, které se nedaří dobře opracovat, ohoblovat pro jeho nepravidelnost apod.“ (zachyceno i ve středočeské nářeční oblasti).

Adjektivum vejděřivý se objevuje také v Česko-německém slovníku F. Š. Kotta z konce 19. století. Příkladové souvětí obsahuje i příbuzné substantivum vejdeří, avšak opět ve variantě bez háčku: dřevo nepravidelného líta dělá při řezání vejdeří, je vejděřivé, význam postihnut není. Lze se však domnívat, že se opět jedná o takovou práci se dřevem, která je problematická.

Stále však přetrvává otázka, zda je někde zachycen výraz vejděřit týkající se aktuálního rozpoložení člověka. Jeden z internetových slovníků, který tvoří sami uživatelé, takové vejděřit zmiňuje. Autor hesla zaznamenal dokonce spojení Tak jak jste si včera vejděřili? a na základě toho připisuje slovesu význam „užívat si něco“. Znáte toto sloveso i vy? A v jakém významu?

Sloveso vejděřit se pro svou ojedinělost a specifičnost asi nedostane mezi hesla všeobecného výkladového slovníku současné češtiny a patrně brzy zcela z užívání vymizí, přesto je důležité se nad ním pozastavit a snažit se ho zachytit např. alespoň ve Slovníku nářečí jazyka českého. S mizejícími slovy totiž mizí i kousek skutečnosti, kousek našeho světa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...