Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Jak vejděříte?

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 676, 2018/11

Jedna z prvních frází, kterou se učíme při osvojování si cizích jazyků, je základní otázka společenské konverzace: Jak se máte?, Jak se vede? apod. Zaujmout českého mluvčího ale nemusí jen exkurze do cizích jazyků mezi fráze široce známé, zajímavým spojením je i české nářeční Jak vejděříte?

Ačkoliv je možné takovýto dotaz zaslechnout např. na Českomoravské vrchovině, zdroje nářečního materiálu z Archivu lidového jazyka ÚJČ AV ČR o slovese vejděřit pocházejícím ze zmiňované společenské fráze mlčí. V severovýchodočeské nářeční oblasti byl zachycen pouze výraz vejdeřit se ve významu „opracovávat dřevo jen s obtížemi“. Sloveso je navíc zaznamenáno ve variantě bez háčku, uvedeno je užití: prkno se vejdeří, při hoblování se chlupatí, vytrhují se třísky. S tím pak souvisí spojení vejděřivý dřevo, tj. „dřevo, které se nedaří dobře opracovat, ohoblovat pro jeho nepravidelnost apod.“ (zachyceno i ve středočeské nářeční oblasti).

Adjektivum vejděřivý se objevuje také v Česko-německém slovníku F. Š. Kotta z konce 19. století. Příkladové souvětí obsahuje i příbuzné substantivum vejdeří, avšak opět ve variantě bez háčku: dřevo nepravidelného líta dělá při řezání vejdeří, je vejděřivé, význam postihnut není. Lze se však domnívat, že se opět jedná o takovou práci se dřevem, která je problematická.

Stále však přetrvává otázka, zda je někde zachycen výraz vejděřit týkající se aktuálního rozpoložení člověka. Jeden z internetových slovníků, který tvoří sami uživatelé, takové vejděřit zmiňuje. Autor hesla zaznamenal dokonce spojení Tak jak jste si včera vejděřili? a na základě toho připisuje slovesu význam „užívat si něco“. Znáte toto sloveso i vy? A v jakém významu?

Sloveso vejděřit se pro svou ojedinělost a specifičnost asi nedostane mezi hesla všeobecného výkladového slovníku současné češtiny a patrně brzy zcela z užívání vymizí, přesto je důležité se nad ním pozastavit a snažit se ho zachytit např. alespoň ve Slovníku nářečí jazyka českého. S mizejícími slovy totiž mizí i kousek skutečnosti, kousek našeho světa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Veronika Vodrážková

Mgr. Veronika Vodrážková (*1985) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné