i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Bolest a vnímání vlastního těla

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 652, 2018/11

Smysly nás občas klamou. Především zrak, a to i když jde o vlastní tělo. Bolestivé stavy mění představu vlastního těla a pozměněné tělesné rozměry mohou ovlivnit vnímání bolesti.

Tělesné schéma je citlivé na poškození centrálních struktur mozku, které ovlivňují motoriku, ale vnímání vlastního těla může významně pozměnit i periferní nervový systém.

Změněné představy o vlastním těle bývají nejčastěji popisovány u fantomových bolestí vznikajících po amputaci končetin nebo u regionálního bolestivého syndromu. Osoby takto postižené vnímají svou neexistující nebo bolestivou končetinu jako výrazně rozměrově pozměněnou, v abnormální bizarní pozici vůči tělu, dokonce i s rozdílnou texturou nebo teplotou kůže.

Z neurofyziologických experimentů vyplývá, že vnímání velikosti určité části těla se může měnit v závislosti na množství podnětů přicházejících z této oblasti do mozku. Například při anestezii palce lidé neztrácejí představu o jeho rozměrech, anestezovaná část nezmizí, ale naopak je pociťována jako větší. Při anestezii palce se subjektivně nezvětšuje jenom palec, ale i rty. Akutním odstraněním přenášených (aferentních) vstupů z anestezované oblasti se pravděpodobně mění velikost receptivních polí sousedních korových neuronů, které normálně dostávají informace z jiné části těla. Toto dočasné přemapování souvisí s plasticitou nervového systému.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Neurovědy

O autorovi

Anna Yamamotová

Doc. RNDr. Anna Yamamotová (*1953), CSc., absolvovala Přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity v Moskvě se specializací fyziologie vyšší nervové činnosti. Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (nyní NÚDZ) a v Ústavu fyziologických regulací ČSAV. V současné době působí na Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK v Praze jako vysokoškolský pedagog.. Habilitovala v oboru fyziologie člověka.
Yamamotová Anna

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné