Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Bolest a vnímání vlastního těla

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 652, 2018/11

Smysly nás občas klamou. Především zrak, a to i když jde o vlastní tělo. Bolestivé stavy mění představu vlastního těla a pozměněné tělesné rozměry mohou ovlivnit vnímání bolesti.

Tělesné schéma je citlivé na poškození centrálních struktur mozku, které ovlivňují motoriku, ale vnímání vlastního těla může významně pozměnit i periferní nervový systém.

Změněné představy o vlastním těle bývají nejčastěji popisovány u fantomových bolestí vznikajících po amputaci končetin nebo u regionálního bolestivého syndromu. Osoby takto postižené vnímají svou neexistující nebo bolestivou končetinu jako výrazně rozměrově pozměněnou, v abnormální bizarní pozici vůči tělu, dokonce i s rozdílnou texturou nebo teplotou kůže.

Z neurofyziologických experimentů vyplývá, že vnímání velikosti určité části těla se může měnit v závislosti na množství podnětů přicházejících z této oblasti do mozku. Například při anestezii palce lidé neztrácejí představu o jeho rozměrech, anestezovaná část nezmizí, ale naopak je pociťována jako větší. Při anestezii palce se subjektivně nezvětšuje jenom palec, ale i rty. Akutním odstraněním přenášených (aferentních) vstupů z anestezované oblasti se pravděpodobně mění velikost receptivních polí sousedních korových neuronů, které normálně dostávají informace z jiné části těla. Toto dočasné přemapování souvisí s plasticitou nervového systému.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Neurovědy

O autorovi

Anna Yamamotová

Doc. RNDr. Anna Yamamotová (*1953), CSc., absolvovala Přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity v Moskvě se specializací fyziologie vyšší nervové činnosti. Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (nyní NÚDZ) a v Ústavu fyziologických regulací ČSAV. V současné době působí na Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK v Praze jako vysokoškolský pedagog.. Habilitovala v oboru fyziologie člověka.
Yamamotová Anna

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...