Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Bolest a vnímání vlastního těla

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 652, 2018/11

Smysly nás občas klamou. Především zrak, a to i když jde o vlastní tělo. Bolestivé stavy mění představu vlastního těla a pozměněné tělesné rozměry mohou ovlivnit vnímání bolesti.

Tělesné schéma je citlivé na poškození centrálních struktur mozku, které ovlivňují motoriku, ale vnímání vlastního těla může významně pozměnit i periferní nervový systém.

Změněné představy o vlastním těle bývají nejčastěji popisovány u fantomových bolestí vznikajících po amputaci končetin nebo u regionálního bolestivého syndromu. Osoby takto postižené vnímají svou neexistující nebo bolestivou končetinu jako výrazně rozměrově pozměněnou, v abnormální bizarní pozici vůči tělu, dokonce i s rozdílnou texturou nebo teplotou kůže.

Z neurofyziologických experimentů vyplývá, že vnímání velikosti určité části těla se může měnit v závislosti na množství podnětů přicházejících z této oblasti do mozku. Například při anestezii palce lidé neztrácejí představu o jeho rozměrech, anestezovaná část nezmizí, ale naopak je pociťována jako větší. Při anestezii palce se subjektivně nezvětšuje jenom palec, ale i rty. Akutním odstraněním přenášených (aferentních) vstupů z anestezované oblasti se pravděpodobně mění velikost receptivních polí sousedních korových neuronů, které normálně dostávají informace z jiné části těla. Toto dočasné přemapování souvisí s plasticitou nervového systému.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Neurovědy

O autorovi

Anna Yamamotová

Doc. RNDr. Anna Yamamotová (*1953), CSc., absolvovala Přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity v Moskvě se specializací fyziologie vyšší nervové činnosti. Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (nyní NÚDZ) a v Ústavu fyziologických regulací ČSAV. V současné době působí na Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK v Praze jako vysokoškolský pedagog.. Habilitovala v oboru fyziologie člověka.
Yamamotová Anna

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...