Bolest a vnímání vlastního těla

Smysly nás občas klamou. Především zrak, a to i když jde o vlastní tělo. Bolestivé stavy mění představu vlastního těla a pozměněné tělesné rozměry mohou ovlivnit vnímání bolesti.

Tělesné schéma je citlivé na poškození centrálních struktur mozku, které ovlivňují motoriku, ale vnímání vlastního těla může významně pozměnit i periferní nervový systém.

Změněné představy o vlastním těle bývají nejčastěji popisovány u fantomových bolestí vznikajících po amputaci končetin nebo u regionálního bolestivého syndromu. Osoby takto postižené vnímají svou neexistující nebo bolestivou končetinu jako výrazně rozměrově pozměněnou, v abnormální bizarní pozici vůči tělu, dokonce i s rozdílnou texturou nebo teplotou kůže.

Z neurofyziologických experimentů vyplývá, že vnímání velikosti určité části těla se může měnit v závislosti na množství podnětů přicházejících z této oblasti do mozku. Například při anestezii palce lidé neztrácejí představu o jeho rozměrech, anestezovaná část nezmizí, ale naopak je pociťována jako větší. Při anestezii palce se subjektivně nezvětšuje jenom palec, ale i rty. Akutním odstraněním přenášených (aferentních) vstupů z anestezované oblasti se pravděpodobně mění velikost receptivních polí sousedních korových neuronů, které normálně dostávají informace z jiné části těla. Toto dočasné přemapování souvisí s plasticitou nervového systému.