Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Bolest a vnímání vlastního těla

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 652, 2018/11

Smysly nás občas klamou. Především zrak, a to i když jde o vlastní tělo. Bolestivé stavy mění představu vlastního těla a pozměněné tělesné rozměry mohou ovlivnit vnímání bolesti.

Tělesné schéma je citlivé na poškození centrálních struktur mozku, které ovlivňují motoriku, ale vnímání vlastního těla může významně pozměnit i periferní nervový systém.

Změněné představy o vlastním těle bývají nejčastěji popisovány u fantomových bolestí vznikajících po amputaci končetin nebo u regionálního bolestivého syndromu. Osoby takto postižené vnímají svou neexistující nebo bolestivou končetinu jako výrazně rozměrově pozměněnou, v abnormální bizarní pozici vůči tělu, dokonce i s rozdílnou texturou nebo teplotou kůže.

Z neurofyziologických experimentů vyplývá, že vnímání velikosti určité části těla se může měnit v závislosti na množství podnětů přicházejících z této oblasti do mozku. Například při anestezii palce lidé neztrácejí představu o jeho rozměrech, anestezovaná část nezmizí, ale naopak je pociťována jako větší. Při anestezii palce se subjektivně nezvětšuje jenom palec, ale i rty. Akutním odstraněním přenášených (aferentních) vstupů z anestezované oblasti se pravděpodobně mění velikost receptivních polí sousedních korových neuronů, které normálně dostávají informace z jiné části těla. Toto dočasné přemapování souvisí s plasticitou nervového systému.

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Neurovědy

O autorovi

Anna Yamamotová

Doc. RNDr. Anna Yamamotová (*1953), CSc., absolvovala Přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity v Moskvě se specializací fyziologie vyšší nervové činnosti. Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (nyní NÚDZ) a v Ústavu fyziologických regulací ČSAV. V současné době působí na Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK v Praze jako vysokoškolský pedagog.. Habilitovala v oboru fyziologie člověka.
Yamamotová Anna

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...