Aktuální číslo:

Umělá broučí noha

| 1. 10. 2018

| Vesmír 97, 557, 2018/10

Četné druhy hmyzu a pavouků, ale třeba také gekoni, se dovedou udržet i na hladkých kolmých či převislých plochách. Vděčí za to slabým nekovalentním interakcím (van der Waalsovým silám) mezi podkladem a jemnými strukturami na končetinách (Vesmír 80, 18, 2001/1; 89, 594, 2010/10). Technologové se je pokoušejí napodobit. Odborníci z Kielské univerzity použili silikonový elastomer (polyvinylsiloxan), který je šikovně pružný a ohebný, ale má malou volnou povrchovou energii. Zvýšili ji pomocí mikrostruktur zvětšujících povrch, které ošetřili plazmatem, čímž ovlivnili jejich morfologii i chemické vlastnosti (vyšší zastoupení polárních skupin). Adhezi aplikací plazmatu zvýšili o 91 %.

Snímek Emre Kizilkan

Kizilkan E., Gorb S. N., ACS Appl. Mater. Interfaces, DOI: 10.1021/acsami.8b06686

Ke stažení

článek ve formátu pdf [371,45 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

RUBRIKA: Nádech–výdech

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora