i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Třetí do party – vnímání horka

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 556, 2018/10

Jak jistě potvrdí každý tramp, je neobyčejně příjemné vystavovat se za chladného večera sálání táborového ohně. A jak jistě dosvědčí leckterý pacient z oddělení popálenin, je vhodné udržovat si od sálajícího plamene patřičný odstup. Vnímání chladu, tepla a nebezpečného horka bylo proto pochopitelně v průběhu evoluce citlivě optimalizováno. Vezměme si třeba vjem bolestivého horka. Donedávna byly známy hned dva receptory reagující na nadměrné teplo: TRPV1 a TRPM3 (zkratky pro transient receptor potential ion channel vanilloidního nebo melastatinového typu). Oba jsou aktivovány pálením, ale geneticky upravené myši postrádající jeden nebo oba tyto proteiny se stále úzkostlivě vyhýbají horku. Bylo tedy jasné, že musí existovat ještě nějaký další receptor horka. A ten byl právě nyní identifikován – je jím TRPA1. Teprve myš zbavená všech tří senzorů bezelstně přeběhne po rozžhaveném uhlí.

O TRPA1 bylo známo, že se podílí na vnímání teploty u chřestýšů nebo octomilek, u savců jej z toho ale nikdo nepodezíral, protože klíčová část proteinu vypadá u těchto živočichů trochu odlišně. Ukázalo se však, že po oxidaci několika cysteinů poblíž N-konce proteinu začne TRPA1 snímat teplo i u savců. V laboratoři bylo této oxidace dosaženo působením peroxidu vodíku, jak k ní ovšem dojde v živém organismu, zůstává záhadou.

Hned tři proteiny, navzájem částečně zastupitelné, tedy dohlížejí na to, abychom se nevědomky nespálili. I bez všech těchto tří receptorů ale myši stále upřednostňují prostředí o teplotě 30 °C před mírně spalujícími 45 °C. Vnímání příjemného a bolestivého tepla tedy může probíhat zcela oddělenými cestami. Mysleme na tuto úžasnou komplexitu, až si příště opaříme jazyk horkým čajem.

Vandewauw et al., Nature, DOI: 10.1038/nature26137

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné