i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Třetí do party – vnímání horka

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 556, 2018/10

Jak jistě potvrdí každý tramp, je neobyčejně příjemné vystavovat se za chladného večera sálání táborového ohně. A jak jistě dosvědčí leckterý pacient z oddělení popálenin, je vhodné udržovat si od sálajícího plamene patřičný odstup. Vnímání chladu, tepla a nebezpečného horka bylo proto pochopitelně v průběhu evoluce citlivě optimalizováno. Vezměme si třeba vjem bolestivého horka. Donedávna byly známy hned dva receptory reagující na nadměrné teplo: TRPV1 a TRPM3 (zkratky pro transient receptor potential ion channel vanilloidního nebo melastatinového typu). Oba jsou aktivovány pálením, ale geneticky upravené myši postrádající jeden nebo oba tyto proteiny se stále úzkostlivě vyhýbají horku. Bylo tedy jasné, že musí existovat ještě nějaký další receptor horka. A ten byl právě nyní identifikován – je jím TRPA1. Teprve myš zbavená všech tří senzorů bezelstně přeběhne po rozžhaveném uhlí.

O TRPA1 bylo známo, že se podílí na vnímání teploty u chřestýšů nebo octomilek, u savců jej z toho ale nikdo nepodezíral, protože klíčová část proteinu vypadá u těchto živočichů trochu odlišně. Ukázalo se však, že po oxidaci několika cysteinů poblíž N-konce proteinu začne TRPA1 snímat teplo i u savců. V laboratoři bylo této oxidace dosaženo působením peroxidu vodíku, jak k ní ovšem dojde v živém organismu, zůstává záhadou.

Hned tři proteiny, navzájem částečně zastupitelné, tedy dohlížejí na to, abychom se nevědomky nespálili. I bez všech těchto tří receptorů ale myši stále upřednostňují prostředí o teplotě 30 °C před mírně spalujícími 45 °C. Vnímání příjemného a bolestivého tepla tedy může probíhat zcela oddělenými cestami. Mysleme na tuto úžasnou komplexitu, až si příště opaříme jazyk horkým čajem.

Vandewauw et al., Nature, DOI: 10.1038/nature26137

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné