Jedeme na ryby, tak zajisti řízky

Nedávno mě můj manžel pobavil historkou, jak se parta rybářů chystala na ryby a tomu nejmladšímu řekli, ať zajistí řízky. Nezkušený mladík přemluvil maminku, aby mu nasmažila plnou krabici vepřových řízků. Ovšem starší rybáři těmi řízky mysleli hrouzky, což jsou drobné rybky, které se používají jako nástraha při lovu dravců. I jiné druhy ryb mají v běžné rybářské mluvě své speciální názvy, které mají pro nezasvěcené jedince zcela jiný význam. Z českého rybníka můžete vytáhnout např. lopatu (cejna), zubatou či krokodýla (štiku), kudlu či jehlu (malou štiku), ševce (ježdíka), vousáče (sumce) nebo hada (úhoře).

Rybáři mezi sebou pojmenovávají neoficiálními názvy i rybářské náčiní. Jen z toho nejběžnějšího můžeme připomenout např. šňůru (vlasec), klacek či hůlku (rybářský prut), kotvu (velký háček), kačenu (velký splávek na štiku) a policajta (signalizátor záběru).

Rovněž různé činnosti, které rybáři provozují u vody, mohou být vyjádřeny tak, že tomu budou rozumět právě jen rybáři. Ať už se to týká způsobu lovu – např. pro opakované nahazování nástrahy při muškaření se používá spojení práskat vodu, nebo způsobu zdolávání ryby – např. pumpovat znamená opakovaně zvedat a sklánět prut. Při rybaření mohou nastat i problematické situace. Pokud si jeden rybář postěžuje jinému, že to zase upálil, utrhl vlasec. A jestli se zlobí, že už zase visí, uváznul háčkem na dně. Velkou rybu můžete dokonce i okovat – při zdolávání ryby se utrhne vlasec a rybě zůstane v tlamce háček. Ovšem rybáři berou často s nadhledem i to, když ryby neberou vůbec – Když mi to celý den ani neťukne, tak mi to někdy vadí, jindy ne.

Rybáři mezi sebou často používají spíš slova z rybářského slangu než odborné termíny. Dávají tak najevo svou příslušnost ke stejné zájmové skupině a zároveň si své rozhovory zpestřují jazykovou hrou, která může u nepoučených vyvolat řadu nedorozumění. Mladí rybáři by se tedy měli nejdřív ujistit, co přesně mají na ryby přivézt, než poběží do obchodu pro olej na smažení.